2050

Minisérie Klima na doma, kterou touto epizodou startujeme, otevírá prostor pro příběhy lidí, kteří už dnes řeší, jak se jejich domy a byty vyrovnávají se změnou klimatu. Autoři projektu z agentury Koniklec dali dohromady několik autentických reportáží – panelákový byt, škola, městská řadovka… a všude konkrétní rozhodnutí, technologie, přemýšlení i slepé uličky.Úvodní epizoda seznamuje s tím, jak celý projekt vznikl, co všechno se podařilo zachytit a proč může být užitečné slyšet, jak adaptaci řeší někdo, kdo není úplně odborníkem a stojí před podobnými otázkami jako spousta z nás. Autoři přibližují, co je na cestách po českých domácnostech překvapilo, jaké nápady se opakovaly a co nás čeká v dalších dílech – kde už dostanou prostor samotné budovy a jejich příběhy.

Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.

Výroba stavebních materiálů tvoří menší část emisí budov než jejich provoz, přesto se i tento sektor rychle proměňuje. Kristýna Vobecká z Wienerbergeru vysvětluje, jak firma snižuje svou uhlíkovou stopu, jaké inovace se objevují v oblasti cihel a střešních tašek a co znamená životní cyklus materiálů v praxi. Diskutujeme, jak se mění požadavky na stavební produkty v době klimatické změny, jak legislativa a ekonomické podmínky ovlivňují tempo renovací a jak udržitelnější stavebnictví ovlivňují nejen nové technologie, ale i postoje a příběhy lidí z praxe.Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/92-stavebnictvi-udrzitelnost

Fairtrade – známka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včetně toho, co o jeho přínosech říkají dostupná data.V další části se ptáme, jestli má Fairtrade co říct i v debatách o dekarbonizaci. Může mít certifikace vliv na snižování emisí? Pomáhá klimatické adaptaci místních komunit? A jak celou věc prožívá náš host osobně?Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠.

Od roku 1980 zmizela skoro pětina evropských ptáků. Přitom právě ptáci patří ke spolehlivým indikátorům stavu životního prostředí, protože jsou velmi závislí na okolní krajině - ať už třeba kvůli požadavkům na hnízdění nebo potravu. A na případné změny v ekosystému jejich populace poměrně rychle reagují.Jednou z příčin úbytku je intenzifikace zemědělství a další proměny krajiny, ale mezi méně známé patří velké rozšíření koček, které jsou u nás v podstatě invazním druhem a pro ptáky jsou nebezpečnými predátory. Hostem epizody je ornitoložka Alena Klvaňová, od níž se dozvíme, že dbát o ptačí populace se nám vyplatí nejen protože jsou součástí naší krásné přírody, ale také protože jsou užiteční. Ptáci patří mezi důležité opylovače, redukují hmyz, škůdce a protože se řada ptáků živí semeny různých plevelů, pomáhají i tímto způsobem.Bavíme se také o tom, jak v praxi probíhá sledování ptáků po celé Evropě díky tisícům dobrovolníků a především shrnujeme, co můžeme udělat nejen na úrovni politiky, ale i v zemědělství a každodenním životě, aby ptáci v naší krajině prosperovali.Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Donald Trump potvrdil odstoupení USA od Pařížské dohody. Ale jaký vliv má americký prezident na klimatickou politiku v celosvětovém kontextu? V této epizodě se chceme podívat na to, jaké hybné síly a jací aktéři ji reálně formují. Spolu s Ondrášem Přibylou se budeme bavit o tzv. scénářovém plánování. Tedy o způsobu přemýšlení a práce s variantami možné budoucnosti, jaká v kontextu klimatu a energetické bezpečnosti může nastat. Konkrétně v případě energetiky zmiňujeme scénářové plánování od společnosti Shell, která analyzuje vliv na dekarbonizaci s ohledem na energetickou bezpečnost, která je v současném světě naprosto zásadní. Scénáře Shellu také berou ohled na skutečnost, že různé státy mají různé podmínky ohledně energetiky. Tyto rozdíly pak pochopitelně ovlivňují jejich přístup k dekarbonizaci. Ve výsledku zjistíme, že Trump je možná významná „figurka na šachovnici”, ale v celosvětovém dění lze očekávat, že budou převládat na něm nezávislé hybné síly vycházející z potřeb jednotlivých států a oblastí, pro něž buď dekarbonizace znamená velkou příležitost nebo se snaží zbavit závislosti na dovážených fosilních palivech. Na druhou stranu odstoupení USA od Pařížské dohody má význam bezpečnostně geopolitický, ve smyslu narušování důvěry a narušování mezinárodní spolupráce. Což dle uvedených scénářů může výrazně zpomalit potřebnou transformaci. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu. Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

Hosty je tentokrát celá sestava odborníků, kteří se společně zamýšlejí nad vývojem ochrany klimatu z pohledu několika důležitých oblastí: Martin Tengler (BloombergNEF), kterého se ptáme na technologický vývoj, jeho blízkou budoucnost a případné limity; Jan Krajhanzl (Institut 2050), který se věnuje změnám v postojích české společnosti a environmentální psychologii a sociologii; Laura Otýpková (Frank Bold) se zabývá tématy legislativy a policy making; Jan Hicl (Delta Green), jenž nabízí perspektivu podnikatele v energetice. Bavíme se o tom, co zásadního se v jejich oborech odehrálo za poslední dekádu, a nastiňujeme klíčové křižovatky a výzvy, které nás na cestě ke klimatické neutralitě čekají v následujících 10 letech. Panelovou diskuzi jsme natočili na setkání přátel a podporovatelů projektu Fakta o klimatu symbolicky v době, kdy se blíží 10 let od uzavření Pařížské dohody. Záznam nabízí rekapitulaci, reflexi i výhled do roku 2035 – a skvěle se tak hodí pro závěr roku, kdy se často ohlížíme zpět a přemýšlíme, kam dál. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů. Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i lokálním komunitám, a proč jejich výstavba významně přispívá stabilitě české energetické sítě. Kromě toho instalace jednotek v teplárnách vede k větší energetické nezávislosti a umožňuje lepší regulaci ceny tepla v dobách drahých energií. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.