Plus

Bytová kauza zastupitele Ondřeje Prokopa. Zlomí mu vaz? Rozhodne o tom Babiš a spol. Souboj o pražského primátora se blíží a v hlavním městě má hnutí ANO už dlouhé roky problém. Změní se to letos? Hostem Vinohradské 12 je Petr Honzejk, šéfkomentátor Hospodářských novin. Ptá se Matěj Skalický.

Sucho, přívalové srážky i rostoucí teploty mění způsob, jakým česká města a obce přemýšlejí o vodě. Od chytrého sledování úniků v Plzni po nové parky a zasakovací pásy na venkově se hledají cesty, jak lépe hospodařit s každou kapkou. O tom, co funguje a co bude potřeba do budoucna, vysvětlují starostové i odborníci v pořadu Zaostřeno.

Nová ombudsmanka oznámila, že chce s vládou jednat o přesunu agendy duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Jak daleko v této věci postoupila? Jak kritická je k dalším plánům současné koalice? Jak se podle ní v Česku uplatňuje svoboda projevu? A co budou její priority v nové funkci? „Nově představujeme můstek mezi veřejností, celospolečenským názorem a vládnoucí garniturou. Jsme připraveni spolupracovat,“ avizuje veřejná ochránkyně práv Eva Kostolanská.

Vláda Andreje Babiše (ANO) je určitě lepší než předchozí, mýlí se ale v rozpočtové politice, myslí si bývalý prezident a expremiér Václav Klaus. Vládní představitelé podle něj zbytečně vytváří stále větší deficit veřejných financí. V Osobnosti Plus se Klaus vyjadřuje k možnému zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Zdůrazňuje, že koncesionářské poplatky nejsou v Evropě příliš rozšířené. Rozhlas i televize podle něj musí dýchat s ekonomikou a se společností.

Litují brexitu, volí Nigela Farage. Deset let po referendu o brexitu považuje 57 procent Britů odchod z Evropské unie za chybu a zhruba stejný počet by hlasoval pro návrat. Přesto strana lídra brexitářů Farage vede ve volebních průzkumech. „Byla to nevyužitá dekáda,“ říká Martin Pánek, jenž byl poradcem britské europoslankyně z Brexit Party (dnes Reform UK). „Britové nemají rádi, když někdo zpochybňuje jedno demokratické rozhodnutí,“ míní novinář žijící v Británii Ivan Kytka.

Česko se udrží mezi evropskými rozpočtovými premianty a stát přitom dokáže víc investovat do hospodářského růstu. Těmito slovy ministryně financi Alena Schillerová (ANO) nepochválila návrh rozpočtu na rok 2027, i když už je konec června. Popsala tím fiskální či rozpočtový plán, který v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO) a který následně poslala Evropské komisi. Fiskální plán ovšem nabízí jen obecnější data.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není dobře, když na sebe politici podávají žaloby. Reagoval tím na rozhodnutí prezidenta Petra Pavla obrátit se na Ústavní soud. Ten má konkrétně vyjasnit, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu NATO.

Společnost PAQ Research začala během pandemie na rozsáhlém vzorku domácností zkoumat jejich ekonomickou situaci. Před necelým týdnem zveřejnila další data – reálné příjmy opět rostou, třetině domácností ale za posledních pět let klesly. Jak těmto číslům rozumět? V projektu Život k nezaplacení to vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

No description provided.

Médiím se říkávalo čtvrtý stav. Šlechta, duchovenstvo, měšťané a novináři. Anebo také sedmá velmoc, i to je stará metafora – z dob napoleonských válek, kdy média byla považována za sílu srovnatelnou s tehdejšími mocnostmi, jako byla Francie, Prusko či Británie. Ale pozor, média nikdy neměla být nositelem moci ve smyslu peněz a vlastního vlivu. Výlučná kategorie pramenila z opaku: nezávislá zpravodajská média jsou loajální nikoli k moci či politice, ale k veřejnosti, občanům.

Šarvátka kvůli summitu NATO graduje. Pavel podal žalobu, podle Babiše neudělal dobře. Proč se vláda nakonec rozhodla prezidenta nevzít do Turecka? A jak vlastně bude setkání členů Severoatlantické aliance vypadat? Ví Filip Nerad, analytik institutu Globsec. Ptá se Matěj Skalický.

Za socialismu byl život pro ty, kteří drželi krok s režimem, pohodlný. Pro jiné ale nepříjemně trpký. Někteří zemi raději opustili. Jiní v ní chtěli i přes veškeré neduhy žít, ale režim jim to neumožnil. To se týkalo třeba nepohodlných disidentů, které se komunistická StB snažila prostřednictvím tajné akce Asanace z rodné země vystrnadit.

„Po roce 2021 došlo k extrémně rychlému poklesu k extrémně nízkým hodnotám. Takže jsme se loni, to jsou poslední známá čísla, opět přiblížili relativním platům, které patří k nejnižším nejen v Evropské unii, ale i v rámci 40 zemí OECD,“ představuje zjištění nové studie o vývoji platů českých učitelů její spoluautor, ekonom a výkonný ředitel centra IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Poslechněte si rozhovor.