Počítám do tří!

Co znamená mít dítě na spektru? A jak poznat, jestli se projevy našeho dítěte ještě vejdou pod výraznější osobnostní typ nebo už se jedná o neurodivergentní fungování nervové soustavy? Autistické (AuDHD) spektrum není jako škála hlasitosti - od nejslabší po nejsilnější. Je to spíš kruhový MIXÁŽNÍ PULT s různými rysy, vlastnostmi a potřebami. To, co rozhoduje je jejich míra nebo intenzita. Pokud je vysoká, bude v neurotypickém světě představovat určitou zátěž. A když je těch rysů v extrémech víc, můžeme mluvit o autismu nebo ADHD. V této epizodě si dopodrobna rozebereme rysy, které na AuDHD spektru sledujeme:📆 Potřeba rutiny🏃‍♀️ Vyhledávání známého prostředí🤼‍♂️ Obtíže v sociálních situacích🧮 Vyhledávání repetitivních činností😖 Neschopnost začít🤔 Potíže vnímat stálost věcí (“sejde z očí, sejde z mysli”)🕺 Sebestimulace (pro zklidnění a uvolnění)⏰ Časová slepota🍬 Vyhledávání dopaminu💃 Hyperaktivita (vrtění se)⚖️ Zhoršení rozhodovacích schopností🦸 Masking (potlačování vlastních potřeb venku)🤯 Zhoršení zvládání emocí😰 Přemrštěná smyslová citlivost🤹‍♀️ Specifické zájmy (hra jenom s jednou věcí)🐙 Potíže s prioritizací💩 Introcepce - vnímání vnitřních tělesných signálů (problémy s kakáním)💔 Citlivost na odmítnutí😶 Dítě nemluví (protože zatím nemá důvod)🧐 Těžko čtou pocity druhých🫟 Věci nejsou tak akorát - buď jsou věci málo nebo mocPovíme si taky jak poznat, jestli je důvod za tím, že naše dítě dlouho nemluví autismus nebo vývojová dysfázie. A jak to v obou případech podpořit, aby se dítě postupně rozmluvilo? A podíváme se i na typické neurodivergentní znaky, které ale v určitých případech budou znamenat jenom neintegrované primární reflexy, potíže se senzorickou integrací nebo vysokou citlivost. Kdyby šlo neurodivergentní dítě poznat dle toho, že má modrou ruku, bylo by to jednoduchý. Je to však mnohem složitější téma, s kterou se ale potřebujeme seznámit, abychom nebyli tak v panice a měli víc pochopení pro sebe, naše děti i okolí. Celý rozhovor (65 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.PS: Děkujeme za vaší podporu v anketě Podcast roku 2026! 🤩 Pojďme spolu oslavit co se nám s vámi a našim podcastem daří budovat na Letní podcastovou scénu, kde si budeme 28. července od 19 hod. povídat o tom, jak nevychovávat hodné holky, které budou v dospělosti ustupovat všem na úkor sebe a agresivní kluky, ze kterých se přinejlepším stanou obdivovatelé manosféry. 👀 Vstupenky jsou v prodeji zde.

Jak to udělat, abychom byli v rodičovství za jedno? A musíme být za jedno? Dítě spadne, máma ho zvedá, fouká bebíčko a říká: “jauvaj, to byla rána, asi teď nejseš úplně v pohodě?” Do toho přichází táta, celý neklidný, že tento přístup z dítěte udělá leda mamánka a ne odolnou lidskou bytost, připravenou na všechny náročnosti drsného života! Jak se spolu můžeme o výchově bavit? Jak skrz společné sdílení a komunikaci nacházet shody v přístupu k naším dětem? V této epizodě se podíváme na to, jak se v partnerství přibližovat trochu jinak než sexuálně. Jak se přibližovat v otázkách výchovy našich dětí. Dozvíte se taky, co říkají moderní výzkumy o roli otců a mužské výchově. K čemu je dobré, když je to jejich otcování dobré. #ShareTheCareCelý rozhovor (121 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

My, rodiče, chceme, aby děti spolupracovaly. Aby nás taky někdy poslechli. Aby nás slyšeli a vnímali, šlo se s nimi nějak domluvit.Avšak ani efektivní nástroje nebudou fungovat, pokud budeme v rodičovství postrádat jednu úplně základní důležitou, klíčovou věc. A tou je NAPOJENÍ. Connection before correction.Napojení potřebujeme v akutních krizových situacích, abychom děti dostali z nebezpečí zpátky do bezpečí. Nebo je připravili na diskomfort, který bude následovat, ať už se jedná o ukončení hry, přesun do školky nebo přijetí nových úkolů a povinností. Na napojení však potřebujeme pracovat hlavně dlouhodobě. A dělá se lépe, když je naše dítě v pohodě a když jsme v pohodě my. Celý rozhovor (138 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Taky se někdy na děti zlobíte? Blbnou a nespolupracují hlavně tehdy, když se to zrovna nejmíň hodí? Nebo je vůbec nedokážete (nenásilně) přivést ke spolupráci? Neposlouchají vaše POKYNY, prosby, povely a instrukce? Kdo odpověděl “ANO”, má asi pak občas obavy, aby mu nepřerostly přes hlavu.Rodič má být přece autorita. A taky “být respektován”. Nechceme z našich dětí vychovat “people pleasers”…, co se nás bojí…, ale někdy fakt potřebujem, aby nás poslechly!Nejlepší způsob, jak se vyhnout zlobení a neposlouchání dítěte, je proto PREVENCE. V této epizodě se podíváme na to, jak se postarat o to, aby dítě líp spolupracovalo.Celý rozhovor (124 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Co otřáslo vaším vztahem po narození dětí? Krásně vám to fungovalo před dětmi a najednou jste si úplně cizí?Chybí nám BLÍZKOST, NAPOJENÍ, INTIMITA. Stáváme se servisní jednotkou, které řeší zejména provozní věci a ani si nestihne všimnout, jak čas neúprosně letí. Kdy jsme měli naposledy RANDE? Kdy jsme měli naposledy SEX? Kdy jsme jen tak byli pospolu.Je důležité rozumět tomu, že spoustu z toho, co se děje, nemůžeme moc ovlivnit. BIOCHEMIE, kterou nás příroda vybavila, funguje hlavně ve prospěch našich dětí - těch bezbranných stvoření. A taky tak trochu proti nám dvěma.Co však můžeme dělat abychom i přesto naše spojení nadobro neztratili? Schází nám totiž nejen sex. Scházíme si MY.Celý rozhovor (99 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Máte trable s dětma deset plus? S náctiletýma? Přijdou vám moc drzí. Nevrlí. Nic je nebaví. Jsou pořád na mobilu. V pokoji mají bordel. Povinnosti je nezajímají. No a my, trapní rodiče? MY NIČEMU NEROZUMÍME! V této epizodě se podíváme na to, co se děje v mozku dětí v předpubertálním a pubertálním období. Proč děti opouští aktivity, které jim donedávna přinášely radost a proč mění svou identitu k nepoznání? A jak hledat společnou řeč? Celý rozhovor (102 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠.

Máme toho naloženo hodně. Rodičovství je plné požadavků, omezení, koncentrované negativní zpětné vazby na nás a enormní provozní zátěže. Zároveň do rodičovství vstupujeme s určitou výbavou, genetickou, osobnostní i rodinně historickou. A někdy je ta výbava… křehká, bolavá, nezkušená…. Není divu, že se v nás tedy občas hromadí vztek, až z nás vyletí dračice, která “sežehne na uhel” všechno kolem. Na druhou stranu pochopitelně cítíme, že takhle to s našimi dětmi dělat nechceme. Víme často, jak moc to ubližovalo nám. Bolí nás to za ně… A tak se sžíráme v nekonečné smyčce pocitů viny, pokusů zátěž vydržet, všechno zvládnout, dozdrojovat se (když se zazdrojovat nejde…) a nakonec zase skončit v přetížení ve výbuchu vzteku. Nebo v disociativním odpojení. JAK Z TOHO VEN? V téhle epizodě si řekneme jaké máme možnosti prevence, aby to tolik nenastávalo, i co je nejlepší první pomoc ve zmíněných situacích. Celý rozhovor (114 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠.