
Insights from recent episode analysis
Audience Interest
Podcast Focus
Publishing Consistency
Platform Reach
Insights are generated by CastFox AI using publicly available data, episode content, and proprietary models.
Most discussed topics
Brands & references
Total monthly reach
Estimated from 1 chart position in 1 market.
By chart position
- 🇨🇿CZ · Performing Arts#3410K to 30K
- Per-Episode Audience
Est. listeners per new episode within ~30 days
5K to 15K🎙 ~2x weekly·72 episodes·Last published 3d ago - Monthly Reach
Unique listeners across all episodes (30 days)
10K to 30K🇨🇿100% - Active Followers
Loyal subscribers who consistently listen
4K to 12K
Market Insights
Platform Distribution
Reach across major podcast platforms, updated hourly
Total Followers
—
Total Plays
—
Total Reviews
—
* Data sourced directly from platform APIs and aggregated hourly across all major podcast directories.
On the show
From 10 epsHosts
Recent guests
Recent episodes
Episode 65: S(t)IGMA, Jana Burkiewiczová ve StarDance a DEKKA KICK-OFF
Jun 23, 2026
15m 25s
Episode 64: Giselle jako puberťačka a víly jako drsňačky. Jeden z nejhranějších baletních titulů slaví 185. výročí
Jun 17, 2026
17m 04s
Episode 63: Giselle, Inside, Eliášová v čele katedry tance a konference o taneční improvizaci
Jun 8, 2026
15m 11s
Episode 62: „Kdybych měla pekárnu, musela bych zítra zavřít,“ říká Linda Svidró. Jak dopadají vládní škrty na taneční soubory?
May 27, 2026
14m 30s
Episode 61: Prodává se jen třetina kapacity, aby se v případě útoku všichni dostali do krytu, říká Jan Váňa, sólista baletu v Kyjevě
May 13, 2026
15m 09s
Social Links & Contact
Official channels & resources
Official Website
Login
RSS Feed
Login
| Date | Episode | Topics | Guests | Brands | Places | Keywords | Sponsor | Length | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 6/23/26 | ![]() Episode 65: S(t)IGMA, Jana Burkiewiczová ve StarDance a DEKKA KICK-OFF | V novém díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje červnovým událostem na české taneční a pohybové scéně. Soubor Tantehorse uvedl novinku S(t)IGMA režisérky Miřenky Čechové, která prostřednictvím dokumentárních metod zkoumá fenomén manosféry a proměny současné maskulinity. Recenzentka Clara Zanga oceňuje především schopnost inscenace ukázat mechanismy, jimiž se mladí muži mohou dostávat do prostředí internetových komunit založených na misogynii. Výsledkem druhého ročníku projektu DEKKA KICK-OFF byl komponovaný večer Distortion uvedený v ARŠE+. Tatiana Doležalová ve své recenzi vyzdvihuje zejména choreografii PARALLAX Alice Silné inspirovanou Havranem Edgara Allana Poea, která propojuje detektivní narativ s tématem zaznamenávání reality prostřednictvím fotografie. Také choreografie Nun-bit Elišky Nevoralové a Over the Rainbow İpek Özgen různými způsoby rozvíjejí motiv zkresleného vnímání reality.Připomínáme rozhovor Zuzany Rafajové s choreografkou Janou Burkiewiczovou, která se stane novou porotkyní StarDance. Burkiewiczová v něm hovoří o vztahu současného tance a popkultury, o významu větší viditelnosti tanečního umění i o profesních snech spojených s velkými ansámblovými projekty. Další část podcastu se vrací k jubileu choreografky Martiny Hajdyly Lacové a ke knize Nikola Márová: Primabalerína, která mapuje kariéru jedné z nejvýraznějších českých baletních osobností posledních desetiletí.Tematická část podcastu přináší rozhovor s choreografkou a studentkou HAMU Alicí Silnou, která v rámci projektu DEKKA KICK-OFF vytvořila choreografii PARALLAX. V rozhovoru mluví o vzniku díla, o zkušenosti s tvorbou v profesionálních podmínkách i o postavení začínajících choreografek a choreografů v současném českém tanečním prostředí. Na projektu oceňuje posun od minulého pilotního ročníku a hlavně možnost mít pevné technické a produkční zázemí. „Měla jsem pocit, že se můžu plně soustředit na proces a dotáhnout dílo – na rozdíl od školních choreografií – do konce tak, jak ho chci opravdu prezentovat,“ říká v rozhovoru. Epizoda je nyní k poslechu ve všech podcastových aplikacích. | 15m 25s | ||||||
| 6/17/26 | ![]() Episode 64: Giselle jako puberťačka a víly jako drsňačky. Jeden z nejhranějších baletních titulů slaví 185. výročí | V letošním roce si připomínáme 185. výročí od prvního uvedení romantického baletu Giselle. Tento klenot klasického repertoáru v choreografii Julese Perrota a Jeana Coralliho se stal synonymem doby, ve které vznikl a zároveň také jedním z nejhranějším baletních titulů. Příběh mladé venkovanky Giselle, která umře puknutím srdce z neopětované lásky a promění se ve vílu chránící svého milého dodnes láká diváckou pozornost. Co je na Giselle tak ojedinělého, že se uvádí i dvě století po své premiéře? Jak se její inscenování proměňuje v čase? A jaké to je tančit Giselle? To se dozvíte v dnešní epizodě podcastu Průvodce tancem v souvislostech. Nevíme sice, jak vypadala původní choreografie, zato se dochovalo libreto, partitura a dobová recenze. „Ten příběh je obrovsky silný. Ani nemusíte v životě zažít takovou lásku, ale ten příběh s vámi stejně rezonuje,“ tvrdí taneční historička Zuzana Rafajová. Zároveň dodává, že většina partů, které dnes považujeme za typické právě pro tento balet, v původní inscenaci určitě nebyla. Nikola Márová, bývalá první sólistka baletu Národního divadla, mluví mimo jiné o tom, že pro ni Giselle nebyla náročná po technické, ale zejména po herecké stránce. „Připadala jsem si na tak významnou hereckou roli mladá a životně nezkušená. Byl to pro mě oříšek na začátek kariéry,“ dodává, když popisuje své zážitky z Národního divadla.Márová v podcastu dále vzpomíná na své první kroky coby studentky na taneční konzervatoři, které formovaly její budoucí pojetí titulní postavy: „Když byla Giselle v Národním divadle, ještě jsem studovala a shodou okolností primabalerína Hana Vláčilová byla moje pedagožka na scénickou praxi. Takže pro mě bylo něco nepopsatelného, když jsem se šla podívat na její představení a za dva dny na to ona mě učila ve škole. Neskutečně jsem ji obdivovala.” Taneční pedagog a dramaturg Václav Janeček upozorňuje, že příběh Giselle stále dojímá a má dramatický spád zejména kvůli zradě, která celý příběh rámuje. Mluví také o přípravách tohoto baletu v ostravském souboru a o tom, jak je důležité sledovat aktuální nastavení společnosti, „aby to zkrátka nebyla jenom rekonstrukce pro fajnšmejkry.“V podcastu se ale také zmiňujeme o moderních a současných verzí Giselle. Nikola Márová prozradila, že jednu dobu byla její nejoblíbenější Giselle od Matse Eka, nicméně také jedním dechem upozorňuje, že nová pojetí musí být skutečně inteligentní, aby se nejednalo o pouhou změnu pro změnu. Rafajová pak dodává, že i historické rekonstrukce a interpretace mají své kouzlo: „Inscenace Ratmanského z roku 2019 je zřejmě nejvěrnější původní premiéře, protože pracoval s těmi nejstaršími materiály. Velmi úzce se drží původního libreta a původních charakterů, což je pro mě neskutečně osvěžující.“ Závěrem Rafajová také prozrazuje historické zajímavosti, jako například pojetí Giselle jako hravé puberťačky nebo víl coby mnohem větších „drsňaček“, než se jeví dnes. Celou epizodu si můžete poslechnout po přihlášení do svého profilu. | 17m 04s | ||||||
| 6/8/26 | ![]() Episode 63: Giselle, Inside, Eliášová v čele katedry tance a konference o taneční improvizaci✨ | dance eventsballet reviews+3 | — | Divadlo J. K. TylaNárodní divadlo Brno+7 | — | GiselleInside+5 | — | 15m 11s | |
| 5/27/26 | ![]() Episode 62: „Kdybych měla pekárnu, musela bych zítra zavřít,“ říká Linda Svidró. Jak dopadají vládní škrty na taneční soubory?✨ | government cutsdance companies+3 | Linda Svidró | Ministerstvo kulturyPražský komorní balet+1 | — | government cutsdance+3 | — | 14m 30s | |
| 5/13/26 | ![]() Episode 61: Prodává se jen třetina kapacity, aby se v případě útoku všichni dostali do krytu, říká Jan Váňa, sólista baletu v Kyjevě✨ | baletválka+4 | Jan Váňa | Kyjevský baletmoderní repertoár+4 | KyjevUkrajina+1 | Jan VáňaKyjevský balet+5 | — | 15m 09s | |
| 5/11/26 | ![]() Episode 61: Butterfly Effect, Sinfonietta100 a Česká taneční platforma✨ | dancetheater+3 | — | Divadlo F. X. ŠaldyCirkus do škol+5 | BrnoVysočina | danceButterfly Effect+6 | — | 15m 31s | |
| 4/29/26 | ![]() Episode 60: Drží balet krok s dobou? Představa, že někdy táhl hlavně mladé, je lichá, říká teoretička Rafajová✨ | baletopera+3 | Zuzana Rafajová | — | ČeskoEvropa | baletopera+5 | — | 16m 20s | |
| 4/27/26 | ![]() Episode 60: Baron Prášil, Nederlands Dans Theater a rozhovor s Václavem Kunešem o grantu Ministerstva kultury pro soubor 420PEOPLE✨ | dance eventscontemporary dance+4 | Václav Kuneš | Nederlands Dans TheaterČeská televize+5 | — | dancetheater+6 | — | 15m 13s | |
| 4/15/26 | ![]() Episode 59: Pokus o dialog aneb jak ministerstvo kultury zahájilo a zároveň ukončilo diskusi s kulturním sektorem✨ | cultural policydance sector+4 | — | Nadační fond pro taneční kariéruAsociace nového cirkusu+2 | — | dancecultural sector+5 | — | 16m 30s | |
| 4/12/26 | ![]() Episode 58: Sněhová královna, Hezky česky, Směj se, pořád se směj! a politika v umění✨ | premierespolitics in art+5 | — | Jihočeské divadloPiNKBUS+2 | — | Sněhová královnaHezky česky+6 | — | 14m 23s | |
Want analysis for the episodes below?Free for Pro Submit a request, we'll have your selected episodes analyzed within an hour. Free, at no cost to you, for Pro users. | |||||||||
| 3/30/26 | ![]() Episode 57: Avant-Garde a One Gesture v Praze, Nejen Mozart! v Ostravě a zrušení víceletých grantů na Slovensku✨ | taneční scénapremiéry+4 | Nataša NovotnáHonza Malík | Balet Národního divadlaNárodní divadlo moravskoslezské+3 | PrahaOstrava | taneční scénaBalet Národního divadla+5 | — | 14m 41s | |
| 3/16/26 | ![]() Episode 56: Pražské a liberecké premiéry, Sidi Larbi Cherkaoui a vztah mladého publika k tanci✨ | premieresdance+4 | Tobiáš Waller | Divadlo F. X. ŠaldyStudio Hrdinů+2 | — | dancepremieres+5 | — | 15m 17s | |
| 3/4/26 | ![]() Episode 55: Juniorské soubory v pasti nezávislosti: Tanečníci se smlouvu od září do června, boj o přežití v systému | Osmileté studium tance na konzervatořích není procházka růžovým sadem. Na tanečních sálech studenti tráví většinu času, zbytek pak zabírají další související školní aktivity. Tanec se pro mladé aspiranty stává po dobu osmi let synonymem života. Nicméně po absolutoriu se může stát, že najednou studenti nezapadají do „typu“, který šéfové a šéfky baletních souborů hledají. Jedná se o běžnou situaci, která výrazným způsobem znemožňuje přechod mezi konzervatoří a profesionálním angažmá. Pomocnou ruku v takovém případě mohou podat juniorské soubory, které se také staly tématem dnešního vydání podcastu Průvodce tancem v souvislostech.Františka Sochorová, absolventka Pražské taneční konzervatoře a hostka podcastu, to říká jasně: „Konzervatoře nepřipravují studenty na tu alternativu, že práci nedostanou. Mnoho studentů pak prochází krizí identity, protože osm let pro ně byl tanec úplně vše.“ Realitu oboru pak shrnuje následovně: „Nezáleží na tom, jak je člověk schopný, ale jaké má štěstí. Nouzi o práci mají úplně všichni.“ Koneckonců s tím souhlasí i Alena Pešková, choreografka a bývalá vedoucí libereckého baletu, která zmínila ono hledání typů. Menší regionální soubory totiž nemají tolik vůle při výběru a musí se orientovat podle specifického repertoáru adaptovaného pro menší scény. Marika Blahoutová, choreografka a produkční Bohemia Baletu, jednoho z juniorských souborů u nás, pak přitakává, že právě ansámbly tohoto typu mohou být pomyslnou záchrannou sítí.Pešková zároveň upozorňuje, že juniorské soubory mohou být vhodnou platformou pro experiment, který si velké profesionální soubory dovolí jen málokdy. Blahoutová ale upozorňuje na tíživou situaci souboru, který je do značné míry závislý na grantových výzvách. Připomíná tím také aktuální situaci kolem grantových řízení Ministerstva kultury, která se v posledních dnech nacházejí v ohnisku společenského zájmu: „Čekáme s napětím, jak dopadnou granty na Ministerstvu kultury. Bojujeme o to, aby nás systém nechal přežít.“ | 16m 17s | ||||||
| 3/2/26 | ![]() Episode 54: Labutí jezero v Ústí, těhotenství v tanci, dění na Ministerstvu kultury i problematika regionálních baletů | V prvním březnovém dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české taneční scéně i širším otázkám, které se dnes kolem tanečního a pohybového umění otevírají. Podcast začíná reflexí inscenace Labutí jezero v Divadle města Ústí nad Labem. Na základě recenze Tobiáše Wallera se zaměřuje na to, jak se regionální baletní soubor vyrovnal s ikonickým titulem klasického repertoáru a proč se podle recenzenta vyplatilo i přes omezené podmínky a komorní jeviště vsadit na klasiku.Zaměříme se také na téma těhotenství a mateřství v tanci, které bývá vnímáno jako přerušení kariéry, nebo dokonce její konec. V podcastu Průvodce tancem v souvislostech sdílely své zkušenosti choreografky Martina Hajdyla Lacová a Markéta Vajdová. Proměny těla spojené s mateřstvím reflektovaly ve své umělecké práci, konkrétně v projektech Bodies in Progress, vznikajícím přímo během těhotenství, a F*cking Beautiful Spring, který tanečnici nabídl prostor pro hluboce osobní interpretaci. Epizoda se věnuje také aktuální situaci v oblasti kulturní politiky. Shrnuje hlavní teze vyjádření Asociace nezávislých divadel ČR k návrhu výdajů státního rozpočtu na kulturu a otevřeného dopisu, který reaguje na útoky ministra kultury Oty Klempíře na grantové komise.V závěru podcastu se spolu s hlavním tématem opět vracíme k regionálním baletům a pomyslným Labutím jezerům na českých jevištích. S taneční publicistkou Barborou Truksovou rozebíráme výzvy, které před sedmi českými regionálními balety stojí, jejich hlavní poslání a divácká očekávání. Epizoda je nyní dostupná ve všech podcastových aplikacích. | 14m 26s | ||||||
| 2/18/26 | ![]() Episode 53: Síla a inspirace, nebo kariérní stopka? Vajdová a Hajdyla Lacová o těhotenství na jevišti | Těhotenství bývá v tanečním světě vnímáno minimálně jako přerušení kariéry, v prostředí klasického baletu často jako úplná stopka. Objevují se však i díla, která z něj činí jevištní téma nebo proměny těla s ním spojené pojímají jako ústřední prvek choreografie. Na takových projektech v minulosti pracovaly Markéta Vajdová i Martina Hajdyla Lacová. V podcastu Průvodce tancem v souvislostech mluvily také o tom, jak mateřství ovlivnilo jejich kariéru i pohybové možnosti a zda je svět tance na potřeby rodičů vůbec připraven.Hajdyla Lacová vysvětluje, že při předchozích dvou těhotenstvích necítila potřebu toto téma umělecky reflektovat. Až při tom posledním ji motivovala taneční legenda David Zambrano, a tak začalo vznikat dílo Bodies in Progress, které hrála pouze během svého těhotenství. Při předchozích dvou těhotenstvích se prý vždy těšila, až bude ve svém těle zase sama. Tentokrát to ale bylo jinak. „Přemýšlela jsem, jak ten stav přijmout, jak si z něj vzít sílu jako podnět k pohybu, i když to není vždy příjemné,“ vysvětluje. Po porodu na Bodies in Progress volně navázala s Bodies After Progress, v němž vystupuje se svou dcerou. Oproti tomu Markéta Vajdová přiznává, že jí byl tento tělesný stav natolik fyzicky nepříjemný, že vůbec neměla chuť k pohybu. Už jako umělkyně sžívající se s mateřskou rolí však působivě ztvárnila těhotnou mladou dívku v díle Fucking Beautiful Spring. Přiznává přitom, že i když má jít o nečekaně těhotnou mladou ženu, ona do postavy výrazně vložila svou vlastní mateřskou zkušenost. „V závěrečné části vždy vyloženě cítím syna ve své náruči. Je to tak silná zkušenost, že se od ní nelze oprostit,“ říká. Po narození dítěte u ní také došlo k zásadnímu tvůrčímu obratu: neměla už takovou chuť sama vytvářet choreografie a začala se cítit spíše interpretkou. „Cítím, že s věkem jsem mnohem silnější jako člověk, ale ne jako tvůrce. Jako interpret se na jevišti cítím mnohem jistěji,“ uzavírá. | 46m 26s | ||||||
| 2/16/26 | ![]() Episode 52: Program 7 od NdB2, životní výročí a situace v Divadle PONEC | V dalším díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české i mezinárodní taneční scéně. Ohlíží se za premiérou Programu 7 juniorského souboru Baletu Národního divadla Brno NdB2, který se vrací ke třem choreografiím z let 2022 a 2023 a podle reflexe Ivany Kloubkové potvrzuje vysoké interpretační kvality mladých tanečníků. Epizoda připomíná také 54. ročník soutěže Prix de Lausanne, kde cenu za celoživotní přínos světu tance získala francouzská primabalerína Sylvie Guillem, osobnost, jež zásadně proměnila podobu klasického baletu. Prostor dostává i rozhovor s choreografkou a spoluzakladatelkou souboru Déjà Donné Lenkou Flory. Pro Taneční aktuality reflektovala životní změny a nabídla i kritický pohled na současnou českou taneční scénu. Na ženy v české kultuře se zaměřila také Miřenka Čechová v inscenaci DVACETjedna. V podcastu zmiňujeme rozhovor, v němž choreografka mluví o spolupráci s režisérkami, jimž nabídla k využití své tělo, ale také o nástrahách, kterým ženy umělkyně při své práci čelí.V závěru se podcast věnuje domácí kulturní politice a shrnuje klíčové teze textu Jany Bohutínské o Ministerstvu kultury, zejména o nedostatku komunikace, transparentnosti a nejistotách kolem financování kultury. S Janou Bohutínskou navazujeme i v hlavním tématu epizody a bavíme se o situaci v Divadle PONEC. Divadlo totiž nebylo v prvním roce pod dramaturgickou správou tříčlenné umělecké rady Magistrátem hlavního města Prahy navrženo k podpoře v rámci víceletého grantu. Podcast je nyní k poslechu ve všech podcastových aplikacích. | 15m 28s | ||||||
| 1/19/26 | ![]() Episode 51: Komponované večery Jihočeského divadla a Bohemia Baletu a ožehavé kulturní granty Magistrátu hl. m. Prahy | V prvním novoročním dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová opět věnuje aktuálnímu dění na české taneční a pohybové scéně. Ohlíží se za dvěma komponovanými večery Baletního souboru Jihočeského divadla a Bohemia Baletu.Českobudějovický program Next Place přináší generační výpověď o dospívání a hledání místa ve světě v choreografiích What’s Next? a My Place, které se liší autorským přístupem i pohybovým jazykem. Místo na zemi souboru Bohemia Balet ve spolupráci s kolektivem Fluō naopak otevírá otázku stylové jednotnosti programu a obměnu přináší zejména choreografií Green Notes. Epizoda připomíná také 125. výročí narození Kurta Joosse, jednoho ze zakladatelů Tanztheater, a přináší vzpomínku na nedávno zesnulou Miroslavu Pešíkovou, emeritní sólistku Národního divadla.V závěrečné části dílu otevíráme debatu o pražských kulturních grantech, která se rozvinula kolem textů Jany Bohutínské a Jana Žůrka. S předsedkyní profesní organizace Vize tance Markétou Hrdličkou Málkovou si povídáme o kulturní politice hlavního města a jejích dopadech na oblast tance a pohybového umění. Epizoda je k poslechu ve všech podcastových aplikacích. | 15m 05s | ||||||
| 1/14/26 | ![]() Episode 50: O politice s Hanou Polanskou a Jan Žůrkem, kteří reagují na to, jak dopadly volby, ale zamýšlejí se i nad odolností a angažovaností českého umění | Uplynulé parlamentní volby zamíchaly kartami a do čela našeho státu se dostala nová politická reprezentace. Změna je to razantní a diskuse o ní všudypřítomné. Ještě v době adventu jsme proto pozvali k rozhovoru do našeho podcastu Průvodce tancem v souvislostech Hanu Polanskou a Jana Žůrka, zástupce české umělecké sféry, kteří oba politiku intenzivně sledují, komentují a také se v ní angažují. Hana Polanská, která kandidovala v parlamentních volbách za stranu Levice a často se na sociálních sítích vyjadřuje ke stavu současného světa a geopolitickým tématům, je angažovanou kritičkou neoliberálního kapitalismu a domnívá se, že toto zřízení za rouškou falešného pocitu svobody jedince, podporou soutěživosti a tlaku na výkon, plošně vykořisťuje a nechává moc hrstce jedinců. Zatímco Hana hodně čerpá ze současné filozofie, akademických diskurzů, ale také z oblasti dance studies, Jan Žůrek vychází z praxe. Dlouhá léta organizoval mezinárodní festival Divadelní Flora, než se rozhodl vyzkoušet si „druhý břeh“ a vstoupil do komunální politiky, v níž se brzy dostal do poměrně vysoké funkce radního pro kulturu Olomouckého kraje. Jeho perspektiva je zkušenostní: „Vidím prekarizaci umělců na volné noze, vidím obrovské problémy v ohodnocování zaměstnanců v příspěvkových organizací v oblasti kultury a vidím reálné dopady na kvalitu tvorby,“ říká v našem podcastu a dodává, že v kultuře chybí nejen peníze, ale také kompetence na to, aby mohla být životaschopným odvětvím. O tom, jak hodnotí naši hosté míru relevance a angažovanosti současného umění v Česku, se dozvíte v dnešním dílu. | 13m 48s | ||||||
| 12/22/25 | ![]() Episode 49: NdB 3, Miřenka Čechová a festival 4+4 dny v pohybu uzavírají rok 2025 | V posledním Průvodci tancem roku 2025 přinášíme přehled aktuálního dění na české taneční, pohybové a novocirkusové scéně. Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlíží za novým projektem Baletu Národního divadla Brno 3 s názvem Masters, který otevírá téma tvorby pro zralé interprety, a za premiérou inscenace DVACETjedna Miřenky Čechové, která propůjčila své tělo dvaceti režisérkám, aby v krátkých fragmentech ztvárnily zkušenosti žen-umělkyň.Za nový cirkus připomeneme kabaret Armagedon: Poslední derniéra souboru Losers Cirque Company, a za drag scénu inscenaci Fallen Olymp platformy PiNKBUS. Ta otevřela na webu Tanečních aktualit kritický dialog mezi dvěma autorkami, což poukázalo na možnosti vícehlasého čtení jednoho díla a naznačilo nový směr kritické reflexe.Zazní také vzpomínka na právě zesnulého nizozemského choreografa Hanse van Manena a informace o jmenování Adama Halaše novým děkanem Hudební a taneční fakulty AMU. Hlavním tématem epizody je 30. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. O jeho významu pro českou taneční scénu, konkrétních inscenacích i Kulturní stanici Galaxie, kde po dobu čtyř měsíců probíhal, hovoří režisérka a publicistka Hana Strejčková. Epizodu si můžete poslechnout na našem webu i ve všech podcastových aplikacích. | 15m 08s | ||||||
| 12/10/25 | ![]() Episode 48: O baletu, který uchvátil svět a stal se symbolem Vánoc s Adélou Pollertovou a Zuzanou Rafajovou | Louskáček ruského choreografa Lva Ivanova z roku 1892 se stal fenoménem, který každoročně během adventního období láká do divadel početné publikum. Jedná se totiž o jediný baletní titulem s vánoční tematikou, a proto je mnohdy ideální volbou pro rodiny s dětmi. Adéla Pollertová, bývalá sólistka Hamburg Ballett a Baletu Národního divadla a hostka našeho dnešního dílu podcastu Průvodce tancem v souvislostech, kromě svátečního námětu zmiňuje, že důležitá je podle ní i ritualizace Vánoc, a právě Louskáček se stal její součástí. „Je to něco, co na Vánoce lidé chtějí. Louskáček je fenomén i proto, že jeho příběh není tak komplikovaný a pochopí ho úplně každý.” dodává Pollertová.Taneční historička, kritička a pedagožka Katedry tance pražské HAMU Zuzana Rafajová však vzápětí upozorňuje, že Louskáček ani zdaleka nebyl fenoménem vždy. „V žádném případě to nevypadalo, že z něj bude taková bomba, jaká je dnes. Před 140 lety by to asi nikoho ani nenapadlo.“ Dobové kritiky tehdejší novince vyčítaly téměř vše, zejména choreografii a prostou dějovou linku. Naopak jejich autoři vyzdvihovali interpretační výkony a hudbu Petra Iljiče Čajkovského. Víme ale, že ani on nebyl z tématu Louskáčka nadšen. Navíc ho postihla rodinná tragédie; v období příprav mu zemřela sestra, a proto měl balet premiéru až v prosinci 1892, jak dodává Rafajová.Louskáček se dočkal svého uvedení mimo Rusko až v roce 1908. Zajímavostí je, že si jej vybral tehdejší šéf Baletu Národního divadla v Praze Achille Viscusi a uvedl ho na jevišti naší první scény spolu se slavnou hostující primabalerínou Tamarou Karsavinou. Ke své slávě se ale Louskáček přiblížil v polovině 20. století, kdy jej pro soubor New York City Ballet inscenoval a následně nechal zfilmovat George Balanchine. Pollertová přitakává: „Amerika z Louskáčka udělala show a Evropa se pak inspirovala v tom, že by to mohl být dobrý kasaštyk.“ Proč je podle našich hostek Louskáček kýčem a verzi jakého choreografa či choreografky by rády viděly? Jaký nástroj musí nutně soubor do svých orchestrů zařídit, aby Louskáčka mohl hrát? A je Louskáček technicky náročný, nebo se naopak dá oproti jiným baletním titulům zvládat levou zadní? O tom si můžete poslechnout v podcastových aplikacích nebo po přihlášení na našem webu. | 16m 25s | ||||||
| 12/8/25 | ![]() Episode 47: Klasická La Bayadère, nová Laterna magika i Farma v jeskyni a stáří na tanečních jevištích | První prosincové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem přináší přehled premiér a projektů, které obohatily českou taneční scénu na sklonku podzimu. Nový díl se věnuje jak klasickým titulům, tak experimentálním formám a doplní jej téma práce se seniorskými interpretkami a interprety.Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlédne za plzeňskou La Bayadère Michala Štípy, kde se podle recenze Lucie Dercsényi potkává vizuální opulence s nedotaženým nastudováním. Podíváme se také na dojemnou a hravou inscenaci V parku Radima Vizváryho pro Laternu magiku, která citlivě pracuje s tématem stárnutí a tělesné paměti. Nechybí experimentální performance All Is Good in Heaven souboru Farma v jeskyni propojená s výstavou Davida Lynche v pražském DOXu, ani autorská inscenace žongléra Aleše Hrdličky Orbiting Zero budující černobílý vesmír plný kruhů, gravitace a iluzionistiky. Připomeneme odchod významné osobnosti české baletní scény Hany Machové-Jureczkové a v závěru se zastavíme u festivalu Bread & Dance, který letos ovlivnily i změny na České taneční platformě.Hlavním fokusem epizody, jenž navazuje na Vizváryho inscenaci V parku, je zapojení tanečnic a tanečníků v seniorském věku do pohybové tvorby. V rozhovoru téma rozvede choreografka Ester Trčková na základě svých poznatků z tvorby inscenace Entropie. Představí, jaké jsou limity i potenciál starších těl na jevišti a co může mezigenerační setkávání taneční tvorbě přinést. Díl je již k poslechu ve všech podcastových aplikacích. | 15m 56s | ||||||
| 11/24/25 | ![]() Episode 46: Narozeninové Studio 54, odkaz Maji Plisecké a 50 let Pražského komorního baletu | Druhé listopadové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem se nese v duchu oslav. Redaktorka Natálie Bulvasová přináší přehled událostí, které v uplynulých týdnech formovaly českou taneční scénu, od výročních titulů po novinky uvedené v Praze i v regionech. Soubor DEKKADANCERS oslavil své desáté výročí energickou a efektní inscenací Studio 54, která přenáší na scénu ARCHY+ legendární newyorský klub. Další z reflektovaných premiér je Frida Mariky Mikanové z libereckého Divadla F. X. Šaldy, která v choreografii propojuje neoklasiku, flamenco a mexický folklor. V pražském Studiu Hrdinů uvedl performer Jan Bárta svou konceptuální performanci HIT s filozofickým přesahem. Ohlédneme se také za stoletým výročím narození primabaleríny Maji Plisecké a v souvislosti s novým vedením Národního divadla Brno mluvíme i o budoucí vedoucí Baletu Darie Klimentové.Hlavním tématem epizody je padesáté výročí Pražského komorního baletu, které se proměnilo v oznámení o pozastavení činnosti. S šéfredaktorem Tanečních aktualit Josefem Bartošem rozebíráme, čím je soubor na české taneční scéně specifický, proč vůbec k pozastavení činnosti došlo a jak se projevuje jeho konzervativnost. Celý díl si můžete poslechnout ve všech podcastových aplikacích. | 15m 42s | ||||||
| 11/18/25 | ![]() Episode 45: Jak dostat tanec do mainstreamu? Stačí silné téma a odvaha být srozumitelný, říká PR specialistka Sikorová | Pohybové divadlo a tanec si jen zřídka nacházejí cestu do mainstreamových médií. Tvůrkyním inscenace Kuchyňské porno z uskupení Nebojsy se to však povedlo, aniž by měly za zády zkušený komunikační tým. Jak se jim to podařilo? Které největší prohřešky tanečníci v komunikaci s médii dělají? A funguje lépe silné téma, nebo propojení se známými osobnostmi? V podcastu Průvodce tancem v souvislostech o tom diskutovaly odbornice na kulturní PR Michaela Sikorová a členka uskupení Nebojsy Tereza Holubová. Impulsem k vytvoření inscenace Kuchyňské porno se stala kniha právničky a publicistky Šárky Homfray Proč jsme tak naštvané? – feministický text o každodenních stereotypech a nerovnostech. Možná i tím, že tvůrčí trio ve složení Tereza Holubová, Kristýna Štarhová a Bára Viceníková vycházelo z relativně známé publikace, se jim podařilo oslovit diváky a divačky, kteří běžně na pohybové divadlo nechodí. Úspěch inscenace podle Michaely Sikorové potvrzuje, že i alternativní umění může proniknout do širšího povědomí, pokud dokáže srozumitelně komunikovat své téma. „V dnešní době, kdy se kulturní rubriky slučují s lifestylovými, je klíčové stavět na silném tématu – ne nutně na známých jménech,“ vysvětluje. Kuchyňské porno tak díky propojení aktuálního společenského tématu, výrazné estetiky a přístupné formy zaujalo média i veřejnost a prodeje se zvyšují s každou reprízou. „Zjednodušit sdělení neznamená snižovat hodnotu díla. Naopak, někdy je nejtěžší být prostě srozumitelný,“ věří Holubová. | 13m 56s | ||||||
| 11/10/25 | ![]() Episode 44: Kafka, Liliom, 420PEOPLE a identity v tanci | Listopadové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem přináší přehled tanečních premiér, které na české taneční scéně rezonují. Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlíží za dvěma velkými baletními událostmi uvedené v Národních divadlech, jimiž jsou brněnský Kafka od Markéty Pimek Habalové a pražský Liliom v choreografii Johna Neumeiera. Zazní také ohlédnutí za intimním sólem Smoke and Mirrors souboru 420PEOPLE, které v prostorách Studia Maiselovka propojuje současný tanec, světlo a flamenco.Připomeneme také čerstvé vítěze Cen Thálie 2025 v kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo, v níž byli oceněni Romina Contreras a Federico Ievoli za své výkony v L’Histoire de Manon a Martin Talaga za drag performance v projektu PiNKBUS slovenský a žiadny iný. Cenu za Celoživotní mistrovství obdržela dlouholetá sólistka ostravského baletu Alice Kvasnicová.Ve druhé části se epizoda tematicky obrací k současné kulturní politice, jež je po parlamentních volbách aktuální. Herec Jiří Šimek v rubrice Úhel pohledu otevírá diskusi o statusu umělce a nutnosti větší angažovanosti kulturní obce. V závěrečném rozhovoru představí nové vydání Dance Context Journal jedna z jeho editorek Zuzana Rafajová. Letošní číslo publikace se zaměřuje na identity v tanci, a nejen o tom, proč je dnes podstatné téma identit otevírat, si můžete poslechnout ve všech podcastových aplikacích. | 15m 19s | ||||||
| 10/28/25 | ![]() Episode 43: Jako když vám cizí ženská vychovává dítě, říká Leona Qaša Kvasnicová o zkušenostech s pokusem o krádež choreografie | V novém dílu podcastu Průvodce tancem v souvislostech popisuje těmito slovy choreografka a tanečnice Leona Qaša Kvasnicová pocit, který se jí zmocnil, když se k ní dostalo jedno video. Na záběrech probíhala zkouška choreografie, kterou kdysi nastudovala pro muzikál Děti ráje I. Jenže – ta scéna se zkoušela pro jiný muzikál… A nebylo to poprvé, kdy se „někdo“ pokusil neeticky využít Qašinu práci a „přivlastnit si její dítě“. Co v takové situaci dělat? Jak se k tomu postavit? Jít k soudu, nebo se pokusit domluvit? V našem podcastu choreografka popisuje několik dalších příkladů špatné praxe, s nimiž se v rámci muzikálové scény setkala, ale i to, jak se svá práva pokusila hájit. Rozhodla se o tom nemlčet a vy si teď můžete poslechnout, jak to celé dopadlo.Ve studiu jejímu vyprávění pozorně naslouchala také právnička Petra Žikovská, která se na oblast autorského práva specializuje. Zkušenosti, které Qaša sdílela, posloužily jako kazuistika, na níž Žikovská vysvětlila modality vztahu producenta a autora. Víte například, co je institut zaměstnaneckého díla a v čem jsou jeho výhody a nevýhody? A co je dobré udělat před tím, než se choreograf rozhodne vytvořit dílo pro nějakého zadavatele? Jak může ochránit svoje práva, a to i posmrtně? Proč je dobré nechat se jako autor zastupovat a v čem jsou ve Francii v oblasti autorského práva dál? To všechno se dozvíte v našem podcastu. | 15m 48s | ||||||
Showing 25 of 82
Pitch Fit is a Pro feature
See how bookable this show is for guests, which brands already advertise, the per-episode ad value, and the best-fit guest and sponsor profile. The numbers are blurred on the free plan.
How readily this show books outside guests like you.
How proven this show is for host-read sponsorships.
For Guests
ProFor Advertisers
ProUpgrade to Pro to unlock guest cadence, sponsor categories, fit scores, and per-episode ad value for this show.
Chart Positions
1 placement across 1 market.
Chart Positions
1 placement across 1 market.





















