Screenshot Inspiračního fóra

Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury. Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

Co znamená nemlčet ve světě, kde lidská práva neplatí pro všechny stejně? Palestinský lékař Izzeldin Abuelaish se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy a později jako jeden z prvních Palestinců pracoval v izraelském zdravotnictví a přiváděl na svět děti. V roce 2009 zasáhl izraelský tank jeho dům. Zahynuly jeho tři dcery Bisan, Mayar a Aya a jeho neteř Noor. Ve své knize Nebudu nenávidět popsal, proč se ani po takové ztrátě nechtěl nechat pohltit nenávistí. Se svými veřejnými vystoupeními dnes objíždí svět a mluví o životě pod okupací, zkušenosti palestinských uprchlíků, dvojích standardech mezinárodní politiky i dlouhé snaze domoci se uznání odpovědnosti za smrt svých dětí. Jeho příběh ale otevírá i širší otázku: co zmůže jednotlivec ve chvíli, kdy instituce nedokážou chránit lidskou důstojnost? Láska tu není útěcha ani výzva k pasivitě. Je to rozhodnutí nerezignovat na jednání — mluvit, svědčit a trvat na spravedlnosti i tam, kde se zdá, že už žádná nepřijde. Čtyřnásobného nominanta na Nobelovu cenu za mír v podcastu provází publicista Petr Bittner. Hlas Izzeldina Abuelaishe v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic.

Dezinformace jsou součástí války odnepaměti, díky sociálním sítím a jejich algoritmům je nyní lze šířit závratnou rychlostí. Nejde přitom jen o jednotlivé dezinformace, ale o promyšlené strategie, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění, oslabit důvěru v instituce a rozdělovat společnost. Hybridní hrozby se tak dostanou přímo na displeje našich telefonů a do našich obýváků a je stále složitější je rozpoznat. Jsme připraveni se jim bránit? A pokud ano, proč už to dávno neděláme? Existuje cesta, kterou bychom se měli jako společnost vydat, nebo je boj o náš názor a přesvědčení věcí jednotlivců? Ponořte se do pomyslných online zákopů informačních válek s novinářem a zakladatelem Voxpotu Vojtěchem Boháčem a expertem na dezinformační problematiku Jakubem Kalenským. Debata moderovaná Janou Karasovou zazněla na loňském ročníků Inspiračního fóra.

Kdo je dnes skutečně radikál? A nestala se z tohoto pojmu spíš univerzální nálepka, kterou dáme každému, s kým nesouhlasíme a nechceme o jejich postojích debatovat? Radikalizace a prohlubující se rozdělení společnosti na stále vyhraněnější názorové skupiny přitom představují problém, který by nás měl naopak spojovat a vést k větší ochotě si naslouchat. Růst extremismu a politického násilí pozorujeme již nějakou dobu, přesto je pro nás stále obtížné definovat jejich hranice. Kdo rozhoduje, co je ještě v pořádku a co už je za hranou? O tom, co radikalismu pomáhá vzkvétat a dál se šířit, a v neposlední řadě, co s tím můžeme udělat, debatovali politolog a sociolog Jan Charvát a politolog Miloš Gregor. Debatou, která zazněla na loňském Inspiračním fóru, provázel publicista Matouš Hrdina.

Dá se ještě najít společný plán pro svět, který se nám rozchází před očima? Nerovné rozdělení bohatství i všudypřítomné neporozumění vytváří propasti, které jakoby bylo pomalu nemožné překlenout. Jak čelit nenávisti, která se nám nenápadně stěhuje do obýváků? A kde hledat bezpečí pro Evropu i sebe samotné? Publicista Petr Bittner vás v autorských dílech sedmé řady zavede provede nejzajímavějšími myšlenkami britské ekonomky Grace Blakeley, ukrajinského právníka a vyjednavače Olekseie Reznikova, americké výzkumnice online obsahu Eviane Leidig, palestinského lékaře a mírového aktivistu Izzeldina Abuelaishe, experta na elity Jeffreyeho Winterse a myslitele v oblasti rizik a nových technologií Jonathana Ledgarda. Přinese vám i záznamy z nejzajímavějších debat loňského ročníku Inspiračního fóra. Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum. První epizoda vyjde 25. 3. 2026. ___________________Autor: Petr BittnerDramaturgie: Ivo BystřičanZnělku a sound design vytvořil Martin TvrdýČeský hlas hostkám a hostům propůjčili Anita Krausová a Petr PěknicProdukce: Nikol Halamásková a Barbora FukalováPřeklady a editace: Viktor Heumann Nahráno ve studiu Mr. WombatProducentka: Tereza Swadoschová Všehny epizody najdete na inspiracniforum.cz/podcast, na Deníku Referendum a ve vašich oblíbených podcastových aplikacích. Sledovat nás můžete na našem Facebooku a Instagramu.

Byli tu dávno před námi a budou tu ještě dlouho po nás – mikroorganismy, bez nichž bychom nepřežili. Co o nich ale skutečně víme? A hlavně – co ani netušíme? V záznamu debaty nahlédnete do současného poznání o významu bájného mikrobiomu a rozklíčujete mýty, které kolem něj kolují. Jak mikrobiom přispívá k rozvoji nemocí? Jsou antibakteriální mýdla skutečně tak prospěšná? A je možné se „už nikdy nedotýkat bakterií“? Která tvrzení podporuje věda a která jsou jen marketingovým tahem?Mikrobioložka Monika Cahová provedla návštěvnictvo loňského Inspiračního fóra historií mikrobiologie a mluvila o tom, jak zásadní je soužití s našimi nejmenšími spoluobyvateli, obyvateli našich vlastních těl. Porozumět mikrobiomu znamená porozumět sami sobě, a každý den se přitom dozvídáme něco nového. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Války často ženou technologický vývoj kupředu. Ale některé taktiky, stejně jako násilí, přetrvávají napříč staletími. Jak moderní technologie, hybridní strategie a proměna globálního pořádku mění podobu ozbrojených konfliktů? A jaký dopad to má na civilisty, zdravotnictví nebo naše chápání bezpečí?Politolog Pavel Barša, plukovník Armády České republiky Jan Mazal a anestezioložka Eva Kušíková, která působí v misích Lékařů bez hranic, debatovali na loňském Inspiračním fóru o tom, co všechno se ve válkách mění, co zůstává – a zda vůbec ještě existují pravidla, která se dají dodržovat. Debatu moderoval David Scharf. Podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Všudypřítomné chytré technologie slibují, že nám ušetří čas a zjednoduší život. Ale za jakou cenu? A co když o tyhle vymoženosti nestojíme? Máme ještě právo říct „ne“ a zůstat offline – třeba při kontaktu s úřady nebo u samoobslužné pokladny? Uslyšíte záznam debaty z Inspiračního fóra 2024, ve které vystoupili sociolog Thorsten Peetz, právník Jan Vobořil a publicistka Nina Fárová. Společně mluví o tom, co digitální řešení skutečně nabízí, co naopak vytváří nové problémy a proč bychom neměli zapomínat, že člověk není aplikace. Debatu moderoval Jakub Jetmar a podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Today's wars aren't just fought between armies on battlefields—they hit civilians the hardest. Women, in particular, bear the greatest burden, having to navigate daily survival while caring for their families, their communities, and themselves amid constant threats. What does it mean to live through a war with no clear end in sight? And why do we so rarely hear the voices of those who endure it?You’ll have the chance to listen to powerful personal testimonies from journalist, producer, and filmmaker Ruwaida Kamal Amer from Gaza, and human rights defender Fatma Mohamed from Sudan. In this intimate interview, they share how armed conflict has reshaped their daily lives, relationships, and hopes for the future.Ruwaida speaks about surviving without electricity, food, or water, while still teaching children and writing poetry. Fatma describes the dire famine in Sudan, where the blockade of humanitarian aid has forced people to eat leaves or animal feed. Together, they reflect on what war has taken from them and what has helped them endure.This interview was conducted in October 2024 by documentary filmmaker Ivo Bystřičan. The podcast is presented by neuroscientist and science journalist Pavla Hubálková.

Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému potřebují? A proč je tato skrytá pandemie jednou z největších výzev současného zdravotního systému? Uslyšíte osobní výpovědi těch, kteří s Long Covidem žijí – umělce, designéra a performera Adama Hrubého, a fotografky a básnířky Hany Pololáníkové. Do diskuse se dále zapojily Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, publicistka a členka crip kolektivu Rebeka Veselá a lékařka Silvie Dobrodenková, specialistka na tropickou medicínu. Debatu vedla Magdalena Dušková. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Kam nás dovedou sny o budoucnosti – a koho po cestě necháváme za sebou? Co všechno může být „chytré“ – domácnost, technologie… nebo válka? A jak měnit svět, aniž bychom opakovali staré chyby?Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V šesté řadě vědecká novinářka Pavla Hubálková přibližuje práci environmentálního filozofa*ky Timothy Morton, feministické teoretičky Helen Hester, ekonoma Nicka Srnicka, právničky Kirthi Jayakumar nebo aktivistky Cheryl Maloney.Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění.Pavla Hubálková se věnuje popularizaci a komunikaci vědy. Působí v online magazínu WIRED.cz,, ale publikuje i v řadě dalších médií jako např. Hospodářské noviny, Vědavýzkum.cz nebo Czexpats in Science. Je také spoluautorkou první knihy o komunikaci vědy v češtině Science Communication: Úvod do komunikace vědy.Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast a Spotify a Deníku Referendum.

Střídání období sucha a povodní bude dál pokračovat. Obojí je projevem klimatické krize a problémem, který se ještě zhoršil v důsledku dlouholeté přeměny krajiny, jež ji zbavila schopnosti přirozeně hospodařit s vodou. Co s tím? Jak se efektivně chopit příležitostí k úpravám krajiny? Kde hledat příklady dobré praxe? Nakolik je vůbec možné se suchem bojovat lokálně a jak mu rozumět v kontextu globálních klimatických změn? A jak se proměňuje společenské vnímání tohoto problému?O suchu nejen v Česku diskutovali antropoložka Markéta Zandlová, hydrolog Václav Hradilek a environmentalista Vlastimil Karlík. Moderuje novinářka a výzkumná analytička Helena Truchlá.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Zatímco environmentalisté a environmentalistky bojují za záchranu života na Zemi, vesmírný výzkum upírá pozornost za její hranice. Zdá se, že zatím slouží především zájmům mocných a krmí iluze o možnosti utéct z klimaticky nestabilní planety jinam. Filozof Lukáš Likavčan v rozhovoru s designérkou Klárou Pelouškovou však ukazuje, že výzkum potenciálně obyvatelných exoplanet nebo spekulace o vývoji inteligentního života ve vesmíru můžou environmentální hnutí také obohatit. Jak a proč je výhodné uvažovat o obyvatelnosti namísto udržitelnosti?Lukáš Likavčan se zabývá environmentální filozofií a filozofií vědy a technologií. V současnosti působí na Newyorské univerzitě v Šanghaji a jako hostující výzkumník na astronomické observatoři Leiden University. Je autorem knihy Úvod do komparativní planetologie, ve které analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize; porovnává různé způsoby představování si planety a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Je také členem pracovní skupiny projektu More-than-Planet nizozemské organizace Waag Futurelab. Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.