
Insights from recent episode analysis
Audience Interest
Podcast Focus
Publishing Consistency
Platform Reach
Insights are generated by CastFox AI using publicly available data, episode content, and proprietary models.
Total monthly reach
Estimated from 1 chart position in 1 market.
By chart position
- 🇨🇿CZ · Philosophy#2510K to 30K
- Per-Episode Audience
Est. listeners per new episode within ~30 days
5K to 15K🎙 ~2x weekly·88 episodes·Last published today - Monthly Reach
Unique listeners across all episodes (30 days)
10K to 30K🇨🇿100% - Active Followers
Loyal subscribers who consistently listen
4K to 12K
Market Insights
Platform Distribution
Reach across major podcast platforms, updated hourly
Total Followers
—
Total Plays
—
Total Reviews
—
* Data sourced directly from platform APIs and aggregated hourly across all major podcast directories.
On the show
Recent episodes
Kde leží Evropa, když už není středem světa? Jonathan Ledgard o Africe, technologiích a budoucnosti, kterou nechceme vidět
May 13, 2026
Unknown duration
Mezi námi a dětmi – o tom jak psychické zdraví dětí formuje naši budoucnost s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, Zuzanou Jiráček Filingerovou a Markétou Pechovou (záznam debaty)
May 6, 2026
Unknown duration
Láska jako nejradikálnější forma odporu. S palestinským lékařem Izzeldinem Abuelaishem o tom, když selhává spravedlnost
Apr 29, 2026
Unknown duration
Láska, sex a swajpování – s Eliškou Mynářovou, Kateřinou Klapilovou a Dianou Fabiánovou o tom, co si myslíme, že chceme od seznamek (záznam debaty)
Apr 22, 2026
Unknown duration
Hybridní válka – s Jakubem Kalenským a Vojtěchem Boháčem o boji na informačním poli (záznam debaty)
Apr 15, 2026
Unknown duration
Social Links & Contact
Official channels & resources
Official Website
Login
RSS Feed
Login
| Date | Episode | Description | Length | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 5/13/26 | ![]() Kde leží Evropa, když už není středem světa? Jonathan Ledgard o Africe, technologiích a budoucnosti, kterou nechceme vidět | Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako demografický růst, klimatická krize, urbanizace, technologie, kolapsy států i nové formy infrastruktury. Ledgard ukazuje, proč nestačí dívat se na svět evropskýma očima. Vypráví o mobilních telefonech, které v Africe přeskočily jednu etapu vývoje, o dronech doručujících krev a léky tam, kam nevedou silnice, ale také o technologiích, které selhávají, když neodpovídají místním podmínkám. Dokáže Evropa pochopit, že budoucnost už vzniká i jinde a že její partnerství se světem musí mít jinou podobu, než na kterou byla zvyklá? Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Jonathanu Ledgardovi v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic. | — | ||||||
| 5/6/26 | ![]() Mezi námi a dětmi – o tom jak psychické zdraví dětí formuje naši budoucnost s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, Zuzanou Jiráček Filingerovou a Markétou Pechovou (záznam debaty) | Podle výzkumů vykazuje 40% žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese, 30% potom známky úzkosti. Jaký vliv na tato čísla měla covidová epidemie a jakou roli hrají sociální sítě nebo nedostatek komunikace mezi rodiči a dětmi? Co se stane, když z dětí vyrostou dospělí, kteří budou mít pocit, že nedostali tu správnou pomoc a podporu? Děti jsou naše budoucnost a jejich psychické zdraví je tématem, které nemůžeme odkládat. Co pro to mohou udělat rodiče, škola a hlavně – a co pro ně můžeme udělat jako společnost? Řešení hledá společně s tehdejší vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou terapeutka a krizová interventka Zuzana Jiráček Fillingerová a terénní sociální pracovnice Markéta Pechová. Zaměřují na to, co trápí dnešní děti a mladistvé, a především na způsoby, jak jim můžeme pomoci. Debatu moderuje dramaturg a publicista Tomáš Feřtek. | — | ||||||
| 4/29/26 | ![]() Láska jako nejradikálnější forma odporu. S palestinským lékařem Izzeldinem Abuelaishem o tom, když selhává spravedlnost | Co znamená nemlčet ve světě, kde lidská práva neplatí pro všechny stejně? Palestinský lékař Izzeldin Abuelaish se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy a později jako jeden z prvních Palestinců pracoval v izraelském zdravotnictví a přiváděl na svět děti. V roce 2009 zasáhl izraelský tank jeho dům. Zahynuly jeho tři dcery Bisan, Mayar a Aya a jeho neteř Noor. Ve své knize Nebudu nenávidět popsal, proč se ani po takové ztrátě nechtěl nechat pohltit nenávistí. Se svými veřejnými vystoupeními dnes objíždí svět a mluví o životě pod okupací, zkušenosti palestinských uprchlíků, dvojích standardech mezinárodní politiky i dlouhé snaze domoci se uznání odpovědnosti za smrt svých dětí. Jeho příběh ale otevírá i širší otázku: co zmůže jednotlivec ve chvíli, kdy instituce nedokážou chránit lidskou důstojnost? Láska tu není útěcha ani výzva k pasivitě. Je to rozhodnutí nerezignovat na jednání — mluvit, svědčit a trvat na spravedlnosti i tam, kde se zdá, že už žádná nepřijde. Čtyřnásobného nominanta na Nobelovu cenu za mír v podcastu provází publicista Petr Bittner. Hlas Izzeldina Abuelaishe v českém znění propůjčil herec Petr Pěknic. | — | ||||||
| 4/22/26 | ![]() Láska, sex a swajpování – s Eliškou Mynářovou, Kateřinou Klapilovou a Dianou Fabiánovou o tom, co si myslíme, že chceme od seznamek (záznam debaty) | Seznamovací aplikace už dávno nejsou novinkou, přesto zůstávají prostorem, ve kterém mnozí ta mnohé tápou. Nabízejí nekonečné možnosti i příslib, že nám pomůžou najít někoho kompatibilního. Co když ale to, co nás k druhým lidem opravdu přitahuje, žádný algoritmus nedokáže zachytit? Psychoterapeutka a trans aktivistka Eliška Mynářová, sexuoložka Kateřina Klapilová a matchmakerka Diana Fabiánová otevírají otázku, co vlastně při swajpování hledáme. Upozorňují, že digitální seznamování může být pro některé skupiny single lidí zásadním nástrojem, jak navazovat vztahy, ale mají i velké množství skrytých dopadů na naši psychiku. Debatu o nevýhodách i důležitosti seznamovacích aplikací, která zazněla na loňském ročníku Inspiračního fóra, moderovala novinářka Linda Bartošová. | — | ||||||
| 4/15/26 | ![]() Hybridní válka – s Jakubem Kalenským a Vojtěchem Boháčem o boji na informačním poli (záznam debaty) | Dezinformace jsou součástí války odnepaměti, díky sociálním sítím a jejich algoritmům je nyní lze šířit závratnou rychlostí. Nejde přitom jen o jednotlivé dezinformace, ale o promyšlené strategie, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění, oslabit důvěru v instituce a rozdělovat společnost. Hybridní hrozby se tak dostanou přímo na displeje našich telefonů a do našich obýváků a je stále složitější je rozpoznat. Jsme připraveni se jim bránit? A pokud ano, proč už to dávno neděláme? Existuje cesta, kterou bychom se měli jako společnost vydat, nebo je boj o náš názor a přesvědčení věcí jednotlivců? Ponořte se do pomyslných online zákopů informačních válek s novinářem a zakladatelem Voxpotu Vojtěchem Boháčem a expertem na dezinformační problematiku Jakubem Kalenským. Debata moderovaná Janou Karasovou zazněla na loňském ročníků Inspiračního fóra. | — | ||||||
| 4/8/26 | ![]() Proč se krajní pravice šíří přes mateřství a domácnost? Eviane Leidig o ženosféře – a jak poznat její triky | Jak nás může pravicově radikalizovat youtube kanál o pečení chleba a stříhání růží? Americká výzkumnice Eviane Leidig zkoumá síť influencerek a online komunit, které propojují péči o tělo, mateřství, domácnost, vztahy a duchovní proměnu s ultrakonzervativními a krajně pravicovými představami o světě. Jde o zdánlivě nevinný obsah, který slibuje klid, řád a návrat k přirozenosti. Ve skutečnosti ale může fungovat jako nenápadný náborový mechanismus, který překládá extremistickou ideologii do jazyka každodennosti a činí ji přijatelnou pro širší publikum. Ženská radikalizace často nepracuje s otevřenou nenávistí, ale s příběhy osobní proměny a s představou, že společenské problémy mají jednoduché řešení v návratu k tradičním rolím. Leidig zároveň ukazuje, že potřebujeme vědomí sounáležitosti, identity a pocitu kontroly v nejistém světě, abychom tomuto vábení odolali. Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Eviane Leidig v českém znění propůjčila Anita Krausová. | — | ||||||
| 4/1/26 | ![]() Jsem Radikál – s Janem Charvátem a Milošem Gregorem o tom, kdy se z postoje stává hrozba (záznam debaty) | Kdo je dnes skutečně radikál? A nestala se z tohoto pojmu spíš univerzální nálepka, kterou dáme každému, s kým nesouhlasíme a nechceme o jejich postojích debatovat? Radikalizace a prohlubující se rozdělení společnosti na stále vyhraněnější názorové skupiny přitom představují problém, který by nás měl naopak spojovat a vést k větší ochotě si naslouchat. Růst extremismu a politického násilí pozorujeme již nějakou dobu, přesto je pro nás stále obtížné definovat jejich hranice. Kdo rozhoduje, co je ještě v pořádku a co už je za hranou? O tom, co radikalismu pomáhá vzkvétat a dál se šířit, a v neposlední řadě, co s tím můžeme udělat, debatovali politolog a sociolog Jan Charvát a politolog Miloš Gregor. Debatou, která zazněla na loňském Inspiračním fóru, provázel publicista Matouš Hrdina. | — | ||||||
| 3/25/26 | ![]() Proč se cítíme bezmocní? Grace Blakeley o kapitalismu, ze kterého těží krajní pravice – a co s tím? | Proč se dnes tolik lidí cítí bezmocně? Britská ekonomka, novinářka a autorka knihy Vulture Capitalism Grace Blakeley ukazuje, že nejde o náhodu ani o osobní selhání, ale o důsledek kapitalismu, ve kterém dnes žijeme. Vysvětluje, jak jeho neoliberální podoba rozložila solidaritu, proměnila občany v osamělé konkurenty a proč z frustrace, hněvu a ztráty kontroly těží krajní pravice. Blakeley ale nenabízí jen diagnózu. Ukazuje, kde může začít změna – v trpělivém organizování zdola a v rozhovorech, v nichž lidé zjišťují, že jejich problémy nejsou jen jejich a že to, co prožívají jako osobní selhání, je ve skutečnosti sdílená politická zkušenost. Demokracie totiž není služba, kterou si objednáme u státu. Je to dovednost, kterou se musíme znovu naučit dělat společně. Podcastem provází publicista Petr Bittner. Hlas Grace Blakeley v českém znění propůjčila Anita Krausová. | — | ||||||
| 3/18/26 | ![]() Sedmá řada Screenshotu právě startuje! S Petrem Bittnerem o lásce, radikalizaci, všemocných penězích i budoucnosti Evropy | Dá se ještě najít společný plán pro svět, který se nám rozchází před očima? Nerovné rozdělení bohatství i všudypřítomné neporozumění vytváří propasti, které jakoby bylo pomalu nemožné překlenout. Jak čelit nenávisti, která se nám nenápadně stěhuje do obýváků? A kde hledat bezpečí pro Evropu i sebe samotné? Publicista Petr Bittner vás v autorských dílech sedmé řady zavede provede nejzajímavějšími myšlenkami britské ekonomky Grace Blakeley, ukrajinského právníka a vyjednavače Olekseie Reznikova, americké výzkumnice online obsahu Eviane Leidig, palestinského lékaře a mírového aktivistu Izzeldina Abuelaishe, experta na elity Jeffreyeho Winterse a myslitele v oblasti rizik a nových technologií Jonathana Ledgarda. Přinese vám i záznamy z nejzajímavějších debat loňského ročníku Inspiračního fóra. Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum. První epizoda vyjde 25. 3. 2026. ___________________Autor: Petr BittnerDramaturgie: Ivo BystřičanZnělku a sound design vytvořil Martin TvrdýČeský hlas hostkám a hostům propůjčili Anita Krausová a Petr PěknicProdukce: Nikol Halamásková a Barbora FukalováPřeklady a editace: Viktor Heumann Nahráno ve studiu Mr. WombatProducentka: Tereza Swadoschová Všehny epizody najdete na inspiracniforum.cz/podcast, na Deníku Referendum a ve vašich oblíbených podcastových aplikacích. Sledovat nás můžete na našem Facebooku a Instagramu. | — | ||||||
| 8/20/25 | ![]() Les jako internet. Ochrana lesa jako cesta pro každého s elektrotechnikem Jurajem Lukáčem (záznam) | Nepovažuje se za aktivistu, ale za „normálního občana, kterého rozzlobilo, co se děje v našich lesích. Juraj Lukáč, vystudovaný elektrotechnik, založil před více než třiceti lety lesoochranářské sdružení VLK a stal se jedním z nejvýznamnějších ochránců lesa na Slovensku. Co jsou to studničky, jak holoseče poškozují les i jeho obyvatele? Jak poznat, že pro les skutečně děláme to nejlepší, a jak mu v dobré víře spíše neuškodit než pomoci? Juraj Lukáč v záznamu z loňského roku Inspiračního fóra popisuje, které chyby v začátcích svého působení při péči o les dělal, a proč je vůbec nejlepší nechat les na pokoji. Uslyšíte také, jak se profilace Juraje Lukáče, kybernetika a řízení složitých systému, promítá i do lesoochranářství. Co má společného les s internetem? A proč je les natolik složitý systém, že i kdybychom jej studovali od začátku lidstva, tak bychom mu zcela nedokázali porozumět? Podcast o ochraně lesa i o tom, jak může kdokoliv z nás ovlivnit lesnickou politiku uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.Tímto dílem se s vámi loučí šestá řada podcastu Inspiračního fóra Screenshot. Předešlé díly můžete poslouchat na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Spotify a Deníku Referendum. Děkujeme, že jste poslouchali. | — | ||||||
Want analysis for the episodes below?Free for Pro Submit a request, we'll have your selected episodes analyzed within an hour. Free, at no cost to you, for Pro users. | |||||||||
| 8/13/25 | ![]() Antropocén? Ne, svět patří mikroorganismům. S mikrobioložkou Monikou Cahovou o tom, jak nás ovládají organismy, které okem nevidíme (záznam přednášky) | Byli tu dávno před námi a budou tu ještě dlouho po nás – mikroorganismy, bez nichž bychom nepřežili. Co o nich ale skutečně víme? A hlavně – co ani netušíme? V záznamu debaty nahlédnete do současného poznání o významu bájného mikrobiomu a rozklíčujete mýty, které kolem něj kolují. Jak mikrobiom přispívá k rozvoji nemocí? Jsou antibakteriální mýdla skutečně tak prospěšná? A je možné se „už nikdy nedotýkat bakterií“? Která tvrzení podporuje věda a která jsou jen marketingovým tahem?Mikrobioložka Monika Cahová provedla návštěvnictvo loňského Inspiračního fóra historií mikrobiologie a mluvila o tom, jak zásadní je soužití s našimi nejmenšími spoluobyvateli, obyvateli našich vlastních těl. Porozumět mikrobiomu znamená porozumět sami sobě, a každý den se přitom dozvídáme něco nového. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. | — | ||||||
| 8/6/25 | ![]() Půda jako pamět, řeka a les jako právo na život. Cheryl Maloney o tom, čeho se nelze vzdát | Kanadská aktivistka Cheryl Maloney je příslušnicí komunity Mikmaků. Narodila se do vztahu s půdou, který nechce přerušit. Les, řeka a lov jsou součástí života i dědictví, které původní obyvatelé Kanady odmítají opustit. Po staletí však státy domorodým komunitám právo na lov odebírají, soudy trestají dodržování tradic, těžební firmy znečišťují vodní zdroje a školy učí zapomínat, kým člověk je.Maloney brání řeku, právo svého syna na domorodý lov i paměť komunity, která přežila kolonizaci, převýchovné školy a systematické ničení vztahu ke krajině. Mluví o zodpovědnosti, která nevychází z volby, ale z místa, odkud člověk pochází. A o tom, co všechno je třeba hájit, abychom mohli přežít.Příběhem Cheryl Maloney provází vědecká novinářka Pavla Hubálková.Český hlas Cheryl Maloney byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs. | — | ||||||
| 7/30/25 | ![]() Zabíjíme efektivněji, ne lépe. Pavel Barša, Eva Kušíková a Jan Mazal o tom, co přinášejí technologie do války (záznam debaty) | Války často ženou technologický vývoj kupředu. Ale některé taktiky, stejně jako násilí, přetrvávají napříč staletími. Jak moderní technologie, hybridní strategie a proměna globálního pořádku mění podobu ozbrojených konfliktů? A jaký dopad to má na civilisty, zdravotnictví nebo naše chápání bezpečí?Politolog Pavel Barša, plukovník Armády České republiky Jan Mazal a anestezioložka Eva Kušíková, která působí v misích Lékařů bez hranic, debatovali na loňském Inspiračním fóru o tom, co všechno se ve válkách mění, co zůstává – a zda vůbec ještě existují pravidla, která se dají dodržovat. Debatu moderoval David Scharf. Podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. | — | ||||||
| 7/23/25 | ![]() Ne každá genocida nám stojí za řeč. Kirthi Jayakumar hledá spravedlnost i pro ty, které nevidíme | Války ničí nejen zbraněmi, jejich drtivý dopad zhoršují i nerovnosti. Ne všechny oběti vnímáme stejně a ne každému utrpení věnujeme pozornost. Záleží na tom, kdo a kde trpí i jakou má barvu pleti nebo jakým jazykem mluví. Některé genocidy připomínáme, jiné ignorujeme. Mnohé oběti zůstávají jen statistikami.Podle indické právničky a aktivistky Kirthi Jayakumar války zvýrazňují to, co ve společnosti často přehlížíme: že spravedlnost existuje jen tehdy, pokud platí pro všechny. Ženy ve válečných konfliktech čelí specifickým formám násilí, které zůstávají mimo veřejnou pozornost a zároveň jsou systematicky vylučovány z rozhodování o míru. Přitom právě jejich podíl na moci může proměnit povahu konfliktů.Pavla Hubálková nás provází úvahou o tom, jak by války vypadaly, a jak by mohly končit, kdybychom brali vážně všechny hlasy i všechna utrpení.Český hlas Kirthi Jayjakumar byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs. | — | ||||||
| 7/16/25 | ![]() Máme právo být offline? Thorsten Peetz, Jan Vobořil a Nina Fárová o chytrých věcech, které (ne)šetří čas (záznam debaty) | Všudypřítomné chytré technologie slibují, že nám ušetří čas a zjednoduší život. Ale za jakou cenu? A co když o tyhle vymoženosti nestojíme? Máme ještě právo říct „ne“ a zůstat offline – třeba při kontaktu s úřady nebo u samoobslužné pokladny? Uslyšíte záznam debaty z Inspiračního fóra 2024, ve které vystoupili sociolog Thorsten Peetz, právník Jan Vobořil a publicistka Nina Fárová. Společně mluví o tom, co digitální řešení skutečně nabízí, co naopak vytváří nové problémy a proč bychom neměli zapomínat, že člověk není aplikace. Debatu moderoval Jakub Jetmar a podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. | — | ||||||
| 7/9/25 | ![]() Volný čas je mýtus. Filozofka Hester a ekonom Srnicek o domácnosti, péči a budoucnosti práce a volného času | Technologie nám měly práci ulehčit a dát nám víc volného času. Jenže místo úlevy přišly vyšší nároky – na čistotu, výkon, péči i naši přítomnost. Měli jsme pracovat méně a žít lépe, ale místo toho jsme unavení a přetížení. Většinu práce, která drží společnost pohromadě, přitom nikdo nevidí. Stroje nám práci nevzaly, jen změnily její podobu. A nejčastěji ji nesou ženy. Péče o děti, seniory, domácnost nebo vztahy není téměř nikdy zaplacená, ale společnost by bez ní nefungovala. Filozofka Helen Hester a ekonom Nick Srnicek tvrdí, že budoucnost práce není v kanceláři, ale v péči. Jak tuto práci přerozdělit a ocenit, individuálně i systémově, aby nebyla jen povinností? A jak naložit se vzácnou komoditou, kterou je volný čas? Pavla Hubálková nás tímto tématem provází – mezi technologiemi, rodinami a budoucností, která může být skutečně naše. | — | ||||||
| 7/6/25 | ![]() "As women in war, we are tired of being strong," say civilians from Gaza and Sudan, Fatma Mohamed and Ruwaida Kamal Amer (recording of the debate in English) | Today's wars aren't just fought between armies on battlefields—they hit civilians the hardest. Women, in particular, bear the greatest burden, having to navigate daily survival while caring for their families, their communities, and themselves amid constant threats. What does it mean to live through a war with no clear end in sight? And why do we so rarely hear the voices of those who endure it?You’ll have the chance to listen to powerful personal testimonies from journalist, producer, and filmmaker Ruwaida Kamal Amer from Gaza, and human rights defender Fatma Mohamed from Sudan. In this intimate interview, they share how armed conflict has reshaped their daily lives, relationships, and hopes for the future.Ruwaida speaks about surviving without electricity, food, or water, while still teaching children and writing poetry. Fatma describes the dire famine in Sudan, where the blockade of humanitarian aid has forced people to eat leaves or animal feed. Together, they reflect on what war has taken from them and what has helped them endure.This interview was conducted in October 2024 by documentary filmmaker Ivo Bystřičan. The podcast is presented by neuroscientist and science journalist Pavla Hubálková. | — | ||||||
| 7/2/25 | ![]() Jsme unavené z toho být silné, říkají ženy z Gazy a Súdánu Fatma Mohamed a Ruwaida Kamal Amer o životě ve válce (záznam debaty) | Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a filmařky Ruwaidy Kamal Amer z Gazy a lékařky a obhájkyně lidských práv Fatmy Mohamed ze Súdánu. Mluví o tom, jak ozbrojené násilí proměnilo jejich každodenní realitu, vztahy i pohled na budoucnost. Ruwaida sdílí zkušenost života bez elektřiny, jídla a vody, zatímco učí děti a píše poezii. Fatma popisuje hladomor v Súdánu, kde kvůli blokádě humanitární pomoci lidé jedí listy nebo zvířecí krmivo. Vyprávějí, co všechno se s válkou ztrácí – a co jim pomáhá vydržet. Rozhovor vedl dokumentarista Ivo Bystřičan. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.Hlasy Ruwaidy Kamal Amer a Fatmy Mohamed byly v české verzi generovány pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs. | — | ||||||
| 6/25/25 | ![]() Existujeme za zavřenýma očima lidstva, říká Adam Hrubý o long Covidu, který zasáhl miliony lidí po celém světě | Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému potřebují? A proč je tato skrytá pandemie jednou z největších výzev současného zdravotního systému? Uslyšíte osobní výpovědi těch, kteří s Long Covidem žijí – umělce, designéra a performera Adama Hrubého, a fotografky a básnířky Hany Pololáníkové. Do diskuse se dále zapojily Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, publicistka a členka crip kolektivu Rebeka Veselá a lékařka Silvie Dobrodenková, specialistka na tropickou medicínu. Debatu vedla Magdalena Dušková. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. | — | ||||||
| 6/18/25 | ![]() Současnost nazývá peklem. Filozof*ka Timothy Morton hledá, jak nás můžou spasit vztahy | Svět se dusí klimatickou krizí, vyčerpáním i ztrátou smyslu. Neprojevuje se to všude stejně – někde hoří lesy, jinde vysychají řeky, jinde sílí fašismus. Ale pocit nejistoty a vyčerpání se šíří i tam, kde se krize ještě nezdá hmatatelná. Podle environmentální*ho filozofa*ky Timothyho Morton není největší hrozbou samotná ekologická destrukce, ale pocit, že už nic nemá cenu. Říká, že cestu ven možná najdeme jinde, než bychom čekali – ve vztazích, soucitu a péči. Ne jako útěchu, ale jako základ nové politiky. Pavla Hubálková nás provází Mortonovým myšlením. Jak by taková politika mohla vypadat?Hlas Timothyho Mortona byl v české verzi generován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs. | — | ||||||
| 6/10/25 | ![]() Šestá řada Screenshotu je tu! S Pavlou Hubálkovou o válce, péči, AI, lese i neviditelném světě mikrobiomu. | Kam nás dovedou sny o budoucnosti – a koho po cestě necháváme za sebou? Co všechno může být „chytré“ – domácnost, technologie… nebo válka? A jak měnit svět, aniž bychom opakovali staré chyby?Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. V šesté řadě vědecká novinářka Pavla Hubálková přibližuje práci environmentálního filozofa*ky Timothy Morton, feministické teoretičky Helen Hester, ekonoma Nicka Srnicka, právničky Kirthi Jayakumar nebo aktivistky Cheryl Maloney.Speciální díly přinesou záznamy vybraných diskuzí loňského fóra v původním znění.Pavla Hubálková se věnuje popularizaci a komunikaci vědy. Působí v online magazínu WIRED.cz,, ale publikuje i v řadě dalších médií jako např. Hospodářské noviny, Vědavýzkum.cz nebo Czexpats in Science. Je také spoluautorkou první knihy o komunikaci vědy v češtině Science Communication: Úvod do komunikace vědy.Najdete nás každou středu na webu inspiracniforum.cz/podcast, podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast a Spotify a Deníku Referendum. | — | ||||||
| 6/19/24 | ![]() Screenshot IF živě @ AFO: Pojem přirozenost je politická zbraň. Používají ho diktatury i revoluční hnutí, říká Melichar | Proč hledáme ideální stav věcí zrovna v paměti? A co když nám do toho hodí vidle vědecký výzkum, anebo dokonce přímé vzpomínky pamětníků a pamětnic? Proč by vlastně „přirozené“ mělo být „správné“? Kdo všechno z takového předpokladu těží a jaké to má reálné dopady? Dokáže se naše společnost obejít bez hierarchie a nerovnosti, anebo jsou její nedílnou součástí? A jak se můžeme bavit o přirozenosti v kontextu všeho „více než lidského“, co nás dávno obklopuje? Autor páté řady Screenshotu, novinář Matouš Hrdina, diskutoval v živém nahrávání speciálního dílu v rámci festivalu Academia Film Olomouc s aktivistou Eljou Plíhalem, filozofkou Katarínou Podušelovou a historikem Bohumilem Melicharem o tom, proč jsou některá společenská uspořádání od „tradiční” nukleární rodiny po stát a národ vnímána jako „přirozená“. | — | ||||||
| 6/12/24 | ![]() Sucho se týká všech, hledání řešení nás může spojit, říká Zandlová | Střídání období sucha a povodní bude dál pokračovat. Obojí je projevem klimatické krize a problémem, který se ještě zhoršil v důsledku dlouholeté přeměny krajiny, jež ji zbavila schopnosti přirozeně hospodařit s vodou. Co s tím? Jak se efektivně chopit příležitostí k úpravám krajiny? Kde hledat příklady dobré praxe? Nakolik je vůbec možné se suchem bojovat lokálně a jak mu rozumět v kontextu globálních klimatických změn? A jak se proměňuje společenské vnímání tohoto problému?O suchu nejen v Česku diskutovali antropoložka Markéta Zandlová, hydrolog Václav Hradilek a environmentalista Vlastimil Karlík. Moderuje novinářka a výzkumná analytička Helena Truchlá.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter. | — | ||||||
| 6/5/24 | ![]() Chat GPT trénují špatně placení lidé ze zemí globálního jihu, upozorňuje Marx | Změní umělá inteligence od základu to, jak pracujeme, hrajeme si, žijeme? Přeroste člověka a přinese zkázu, jak tvrdí Elon Musk? Nebo lidé z technologického průmyslu jen vytvářejí bublinu, aby prodali svůj produkt? Novinář Parix Marx upozorňuje na to, že novinové titulky o revolučních změnách nás odvádějí od kritického zkoumání skutečných dopadů AI na naše životy. Místo abychom věnovali pozornost možnostem regulace teď a tady, soustředíme se na vize budoucnosti, které jsou nám předkládány. V rozhovoru s publicistou Matoušem Hrdinou poukazuje Paris Marx na společenské dopady tzv. „AI revoluce“ a hrozby, které AI představuje pro pracující po celém světě. Paris Marx je publicista a spisovatel zabývající se technologiemi a jejich vztahem ke společenským problémům dneška. Je autorem podcastu Tech Won’t Save Us, ve kterém od roku 2020 dává nahlédnout do zákulisí technologického průmyslu a problematizuje ustálené narativy o technologiích. Vystudoval urbánní geografii a věnuje se také dopravě, v roce 2022 mu vyšla kniha Road to Nowhere: What Silicon Valley Gets Wrong about the Future of Transportation. Na mezinárodní úrovni přednáší o politice technologií a jeho texty byly publikovány v celé řadě médií, včetně časopisů TIME, WIRED a MIT Tech Review.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter. | — | ||||||
| 5/29/24 | ![]() Vesmírný výzkum nám může pomoci s ekologií na Zemi, říká Likavčan | Zatímco environmentalisté a environmentalistky bojují za záchranu života na Zemi, vesmírný výzkum upírá pozornost za její hranice. Zdá se, že zatím slouží především zájmům mocných a krmí iluze o možnosti utéct z klimaticky nestabilní planety jinam. Filozof Lukáš Likavčan v rozhovoru s designérkou Klárou Pelouškovou však ukazuje, že výzkum potenciálně obyvatelných exoplanet nebo spekulace o vývoji inteligentního života ve vesmíru můžou environmentální hnutí také obohatit. Jak a proč je výhodné uvažovat o obyvatelnosti namísto udržitelnosti?Lukáš Likavčan se zabývá environmentální filozofií a filozofií vědy a technologií. V současnosti působí na Newyorské univerzitě v Šanghaji a jako hostující výzkumník na astronomické observatoři Leiden University. Je autorem knihy Úvod do komparativní planetologie, ve které analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize; porovnává různé způsoby představování si planety a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Je také členem pracovní skupiny projektu More-than-Planet nizozemské organizace Waag Futurelab. Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter. | — | ||||||
Showing 25 of 93
Sponsor Intelligence
Sign in to see which brands sponsor this podcast, their ad offers, and promo codes.
Chart Positions
1 placement across 1 market.
Chart Positions
1 placement across 1 market.

























