Slepá spravedlnost

Správně načasované zveřejnění třaskavé informace může změnit běh dějin - svrhnout vládu a vynést k moci novou.Co když ale informace pochází z neveřejného trestního spisu? Je její zveřejnění projevem veřejného zájmu - nebo cílenou mediální popravou?O práci investigativních novinářů, ale i o samotných únicích ze spisů, přichází diskutovat náš host Jan Hrbáček, který se investigativní žurnalistice věnuje už více než 30 let.V podcastu vzpomíná na situace, kdy se mu do rukou dostaly informace, které mohly změnit běh dějin. Jednou z nich byla i tzv. Kubicova zpráva, popisující rozsáhlou korupci napříč státní správou za vlády Jiřího Paroubka a ČSSD. Zpráva vznikla těsně před volbami - a byl to právě Hrbáček, kdo ji zveřejnil. Její publikace tehdy zásadně ovlivnila výsledek voleb. Jak tehdy uvažoval o veřejném zájmu a možných důsledcích zveřejnění?V rozhovoru se také vrací k případu odhalení nepřípustného chování ředitele BIS, který se aktivně zapojil do vyšetřování svého bývalého podřízeného. Hrbáček popisuje tlaky, které po zveřejnění čelil, i způsoby, jakými novináři brání své zdroje a odolávají snahám o jejich odhalení.V závěru epizody diskutují obhájci Šimon a Petr Tomanovi s hostem o únicích ze spisů: kdo a proč je vynáší, jak by s nimi měla média zacházet, kde přesně končí právo veřejnosti na informace a začíná ochrana soukromí a pověsti - a zda se dá proti únikům ze spisů vůbec účinně bránit.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Renáta Vesecká patří k nejvýraznějším osobnostem české justice. Jako krajská státní zástupkyně v Hradci Králové dozorovala vyšetřování sériových vražd, včetně kauzy manželů Stodolových. Následně v roce 2005 byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní, v této funkci čelila silnému mediálnímu tlaku, zejména v souvislosti s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka. Právě tehdy se do veřejného prostoru dostal pojem „justiční mafie“, který zásadně poznamenal její kariéru i osobní život.V rozhovoru pro podcast Slepá spravedlnost otevřeně hovoří o své profesní dráze, zkušenostech s tlakem médií, ale také o svém rozhodnutí vstoupit do politiky a kandidovat do Poslanecké sněmovny za hnutí Motoristé sobě.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

V tomto dílu podcastu Slepá spravedlnost se střetávají dva světy. Na jedné straně obhájci, kteří hájí práva svých klientů v trestním řízení, na druhé straně zástupce protikorupční organizace, jejíž trestní oznámení často tato řízení iniciují. Diskuse probíhá z očí do očí – otevřeně, konkrétně a bez příkras.Hostem epizody je Jan Dupák, vedoucí právník Transparency International. Společně s obhájci a moderátory podcastu Petrem a Šimonem Tomanovými rozebírá nejen konkrétní případy, na nichž se Transparency podílela, ale i obecnější etické otázky: Jak sladit boj proti korupci s respektem k presumpci neviny?V debatě zazní i známé kauzy, jako je případ starosty Prahy 2 Jiřího Palusky, který byl na základě oznámení Transparency obžalován, ale následně pravomocně zproštěn obžaloby, nebo hradního kancléře Vratislava Mynáře, jenž čelil obvinění z dotačního podvodu – s opačným soudním výsledkem. Zazní však i případy, kde trestní oznámení Transparency vedlo k pravomocnému odsouzení.Pozornost se obrací také na kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a jeho předsedy Petra Mlsny, jehož nezávislost Transparency dlouhodobě zpochybňuje – zejména v oblasti veřejných zakázek.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Kauza bitcoin, dětský certifikát, postih propagace komunismu. To jsou některá z témat, která v novém díle podcastu Slepá spravedlnost rozebírá Marek Benda, nejdéle sloužící poslanec českého Parlamentu.Dle Marka Bendy kauza daru není korupční: „Možná chybně, možná s nesprávným odhadem, ale Blažek se pokusil nějaké peníze do státního rozpočtu přinést, ne je z něj odnést.“S odkazem na média varuje, že „pokud místo rozumu nastoupí mediální panika, oslabujeme tím právní stát“.Diskuse se věnuje i tomu, co přináší novela trestního zákoníku, která má mimo jiné za cíl řešit problém přeplněných věznic a posílit užívání alternativních trestů. „V kriminálech teď sedí lidi za maření výkonu úředních rozhodnutí a neplatiči výživného. To teď plní naše kriminály a nepřijde mi to úplně normální,“ uvádí Benda.Marek Benda také kritizuje tzv. dětský certifikát, který byl přijat v rámci novely trestního zákona. Certifikáty podle něj „mimořádně stigmatizují, jsou nešťastné a znemožňují soudní přezkum“ a poukazuje na jejich retroaktivní působení.Vyjadřuje se i ke kontroverznímu trestnému činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, který i přes nesouhlas odborné veřejnosti přijala Sněmovna v rámci Lex Ukrajina. Trestný čin byl podle něj kompromisem mezi politikou a potřebami bezpečnostních složek: „Vím, že je to gumový. Vím, že je to trošku problém. Ale stojím si za tím, že jsem pro to hlasoval.“Hovoří i o nově zavedeném trestním postihu za propagaci komunismu: „Je to stejné zlo. Rád bych, aby se trestněprávní myšlení o těch dvou režimech přibližovalo.“Poslechněte si nový díl podcastu Slepá spravedlnost a nahlédněte do právního pozadí jedné z nejvýraznějších kauz poslední doby i zásadních změn, které mohou ovlivnit podobu spravedlnosti v Česku.Pořadem provází Petr a Šimon Tomanovi, advokáti z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.

„Ten, kdo někdy ublížil dětem, už s nimi nemá mít právo pracovat,“ říká Taťána Malá. Tímto dílem zahajujeme volební speciál podcastu Slepá spravedlnost.Prvním hostem je Taťána Malá, poslankyně za hnutí ANO, která se podílela na řadě legislativních návrhů v oblasti trestního práva. Jedním z nich je i tzv. dětský certifikát – právní úprava, která má zabránit tomu, aby lidé, kteří spáchali vybrané úmyslné nebo sexuální trestné činy, mohli po zahlazení trestu pracovat s dětmi. Návrh ale vyvolává i ostrou kritiku – podle některých odborníků je protiústavní a popírá zákaz retroaktivity i princip legitimního očekávání.Mluvili jsme o ústavních i praktických otázkách, které návrh vyvolal: retroaktivita, možnost individuálního posouzení, ochrana dětí i náprava pachatelů. Věnovali jsme se také dalším částem připravované novelizace trestního zákoníku – alternativním trestům, dekriminalizaci neplacení výživného, novým skutkovým podstatám (např. činnost pro cizí moc) nebo tzv. náhubkovému paragrafu a otázce ochrany soukromí obviněných v médiích.Taťána Malá otevřeně hodnotí vládu Petra Fialy. Přestože řadu věcí kritizuje, vyzdvihuje spolupráci s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, o němž říká:„Já myslím, že pan ministr Blažek je asi jediný z téhleté vlády, se kterým fakt probíhá intenzivní komunikace.“V rozhovoru zazní i témata, jako je smysl trestu, stav českého vězeňství, potřeba vzdělávání soudců nebo rovnováha mezi represí a nápravou.Jaké změny trestního práva chce prosadit hnutí ANO? A co považuje Taťána Malá za největší chyby současné vlády?🎧 Odpovědi přináší první díl volebního speciálu Slepé spravedlnosti.

Jak vypadá realita velkých kauz očima těch, kteří u toho skutečně jsou? Petr a Šimon Tomanovi mluví bez příkras o práci obhájců v první linii.V této epizodě podcastu Slepá spravedlnost se dozvíte, co všechno předchází tomu, než padne obžaloba, od ranního zásahu, přes domovní prohlídky, první výslechy až po rozhodování o vazbě. Jaký tlak se vytváří na obviněné? Co všechno musí obhájce zvládnout v prvních hodinách po zadržení? Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Jak se elitní novinář dostal do policejních odposlechů? Proč odešel z České televize? A jak se dělá rozhovor s Radovanem Krejčířem poté, co vás přivítají s brokovnicí v ruce?Jiří Hynek, novinář s tisícovkami reportáží, se při práci pohyboval často na hraně, aby odhalil pravdu.V letošním roce spustil společně s novinářem Karlem Hrubešem vlastní investigativní projekt odkryto.cz, který bude mapovat aktuální kauzy, ruský vliv v Česku nebo praní špinavých peněz. Pusťte si nový díl podcastu Slepá spravedlnost a nahlédněte za oponu investigativní žurnalistiky!

Hostem nového dílu podcastu Slepá spravedlnost je prezident Unie státních zástupců Mgr. Tomáš Foldyna.V roce 2023 zahájila Policie ČR trestní řízení se 196 000 osobami, u 65 000 z nich podal státní zástupce obžalobu. V 95,8 % případů byla obžaloba úspěšná, ovšem 4,2 % obžalovaných – tedy přibližně 2 700 lidí za rok – bylo obžaloby zproštěno.Je to velké nebo malé číslo? Jak velký vliv mají průtahy a úniky ze spisů na trestní řízení? A měli by státní zástupci více komunikovat s médii?Poslouchejte novou epizodu podcastu Slepá spravedlnost.