HOVORY O DUŠI

Hostem podcastu je psycholog a psychoterapeut Adam Táborský, který vystudoval jednooborovou psychologii a veřejnou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se tématem přírody a duševního zdraví ve své terapeutické praxi i v doktorském studiu. Působil jako psycholog v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde pracoval s lidmi s emočně nestabilní poruchou osobnosti, a to pomocí dialekticko-behaviorální terapie (DBT). Má též zkušenosti z Centra krizové intervence v PN Bohnice. Založil projekt Terapie mezi stromy, kde propojuje přírodu a duševní zdraví. Terapii vnímá Adam Táborský jako cestu, jak se dostat do souladu se sobě samými. A být těmi, kterými skutečně jsme. V první části podcastu se zabýváme přírodou, jejím vlivem na naše duševní a tělesné zdraví, ale také kvalitou života ve stále větších a rušnějších městech. Navazujeme rozhovorem o tom, jaké to je, když člověk vymění terapeutické křeslo za přírodu a vydá se v rámci terapie na cestu parkem nebo lesem, aby tam odvedl kus práce na sobě. Jak píše Adam Táborský ve své nové knize Terapie mezi stromy, stále více si uvědomujeme, že máme kořeny, které nevyrůstají z betonu, a že naši předci nepochází z paneláků. A začínáme se tak vracet k přírodě jako prostředníkovi k vlastnímu duševnímu zdraví. Partneři podcastu: VIATRIS ⁠⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠⁠ ⁠⁠KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr a výzkumník Tomáš Páleníček, který se již v období studia medicíny začal věnovat výzkumu drogy extáze a dalších psychoaktivních látek. Svou kariéru započal v roce 2001 v Psychiatrickém centru Praha (PCP), a to v předklinickém výzkumu se zaměřením na neurobiologii psychedelik, jako je LSD, psilocin, meskalin a MDMA. Postupně začal přispívat ke klinickému výzkumu ketaminu. Je hlavním výzkumníkem prvních projektů v České republice, zaměřených na studium akutních účinků konopí a psilocybinu u zdravých dobrovolníků, a podílel se na studiích s ketaminem u depresivních pacientů. Aktuálně řeší několik výzkumných projektů, které mají za cíl zhodnotit terapeutický potenciál vybraných psychedelik. Jeho kmenovým pracovištěm je Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Působí také na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Psychedelické klinice Psyon. Mezi psychedelika, někdy též označovaná jako halucinogeny, patří mezkalin, psilocybin (látka obsažená v různých druzích hub rodu Psilocybe - např. lysohlávky), LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA, resp. droga extáze (3,4-methylendioxymethamfetamin), konopí a ketamin. Ale také DMT (dimethyltryptamin ), což je látka obsažená v liáně Banisteriopsis caapi a dalších rostlinách Amazonie, z nichž se připravuje rituální nápoj ayahuasca. Psychedelika zaujala v 50. letech minulého století psychiatry, protože vyvolávala stavy, podobné psychózám. Psychiatři tak nejprve chtěli porozumět tomu, co prožívají lidé s psychotickými onemocněními, a tak se zpočátku intoxikovali sami. Jedním z nejvýznamnějším center výzkumu psychedelik bylo i tehdejší Československo, konkrétně Výzkumný ústav psychiatrický (dnes NUDZ), v němž pracoval i světově známý psychiatr Stanislav Grof. Terapeutický potenciál psychedelik v léčbě duševních onemocnění byl zkoumán u psilocybinu a LSD. Obě látky syntetizoval švýcarský vědec Albert Hofmann („otec LSD“), zaměstnaný u farmaceutické firmy Sandoz (Novartis). Objev LSD významně přispěl k objasnění role serotoninu v mozku a nepřímo tak umožnil vývoj moderních antidepresiv i antipsychotik. Do konce 60. let proběhlo na světě několik tisíc klinických studií účinků psychedelik, a to na více než 40 tisících pacientů. LSD se poměrně rychle rozšířilo i mimo vědecké kruhy, a to především díky americkému psychologovi, spisovateli a „otci kontrakultury“ Timothy Francisu Learymu. Nesouhlas politických elit s liberalizací a uvolňováním poměrů vedl o omezování výroby a dostupnosti LSD. Ve Spojených státech došlo k vedení rozsáhlých kampaní proti LSD, podporovaných nepravdivými tvrzeními o tom, že LSD poškozuje chromozomy a mozek. Do roku 1968 byl téměř celý výzkum LSD zastaven a jeho oficiální výroba také. V roce 1970 vstoupil v USA v platnost zákon o kontrolovaných látkách. Do nejrestriktivnější přílohy zákona byl zařazen mezkalin, psilocybin a LSD jako „látky nebezpečné k používání i pod lékařským dohledem“. Po dlouhém období celosvětového zákazu byl výzkum psychedelik na našem území znovu obnoven v Psychiatrickém centru Praha v Bohnicích (dnes NUDZ), pod vedením profesora Jiřího Horáčka. V říjnu roku 2015 se podařil týmu Tomáše Páleníčka průlom v historii psychedelického výzkumu v České republice. Po čtyřiceti letech je opět podáván dobrovolníkům psilocybin v bezpečném kontrolovaném prostředí. Zkoumá se jeho vliv na aktivitu mozku ve funkční magnetické rezonanci a kvantitativním EEG, podobně jako celá řada psychologických proměnných, včetně dlouhodobých změn (např. wellbeing – pocit pohody). Partneři podcastu: VIATRISNAKLADATELSTVÍ PORTÁLKSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr, adiktolog a psychoterapeut Kamil Kalina, který vystudoval Lékařskou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Nejprve pracoval v oboru klinické a sociální psychiatrie i psychologie. Od konce 80. let se začal zaměřovat také na problematiku užívání návykových látek. V roce 1991 spoluzakládal nadaci FILIA a působil také ve funkci národního protidrogového koordinátora České republiky. Od vzniku nestátní neziskové organizaci SANANIM v ní docent Kalina pracuje na různých pozicích, aktuálně jako vedoucí lékař. Přednáší také na 1. lékařské fakultě UK, publikuje a je též rytířem komturem katolické orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Naše cesta od závislosti k nezávislosti, respektive souvislosti, začíná už ve chvíli narození. Společně s Kamilem Kalinou se v podcastu zpočátku zaměřujeme na naplňování našich specifických potřeb, mezi něž patří vyhýbání se fyzické a psychické bolesti, hledání úlevy od bolesti, touhy po výkonnosti, kompetentnosti, euforii, radosti či jednoty se sebou samým. Pokud některá z těchto potřeb není dostatečně saturovaná, může dojít ke zvýšení vnitřní tenze a frustraci. A tím i k rozvoji látkové nebo nelátkové závislosti. Pro uspokojení každé z uvedených potřeb totiž existuje určitá skupina chemických látek. V podcastu také zjistíme, jaké rysy má hraničně organizovaná osobnost, která bývá podle docenta Kaliny typická pro klienty se závislostí. Dále se dozvíme, jak vypadá evolučně starý a vývojově stabilní systém odměny, který s rozvojem závislostí velmi úzce souvisí. A v závěru se věnujeme také fenoménu pravdivosti a jeho důležitosti v psychoterapii závislostí. Partneři podcastu: VIATRISNAKLADATELSTVÍ PORTÁLKSM PORT

Hostem podcastu je bodypsychoterapeutka Kateřina Kokešová, která vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a jazykovou a literární kulturu na Univerzitě Hradec Králové. Absolvovala šestiletý výcvik v biodynamické psychoterapii pod vedením MUDr. Tomáše Morcinka, Eliho Weidenfelda a RNDr. Květy Paluskové. Deset let práce v médiích ji navíc obohatilo o fotografické a redaktorské zkušenosti. Své zkušenosti promítá do práce na pozici vedoucí marketingu v Nakladatelství Portál, kde se podílí i na výběru titulů a vytipovávání vhodných autorů z českého prostředí. Provozuje též svou vlastní psychoterapeutickou praxi. V podcastu se společně s Kateřinou Kokešovou zamýšlíme nad cestou proměn ve vnímání duševního zdraví, kterou absolvovala naše společnost od roku 1989. Zmiňujeme též léčivou sílu příběhů, jejichž tvůrci jsou jak experti v oblasti psychoterapie, tak i jejich klienti. Náš host upozorňuje na inspirativní příběhy z pera autorů, jakými jsou Irvin David Yalom, Bruce Perry, Wiliam Styron nebo Philippa Perry. A dospívá k závěru, že mnoho dobrého může v oblasti duševního zdraví udělat prakticky každý, kdo prošel psychoterapií a své zkušenosti sdílí s těmi, které bolí duše a hledají přitom pomoc. Partneři podcastu: VIATRISNAKLADATELSTVÍ PORTÁLKSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. V současnosti vede Katedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Je také předsedou České psychoterapeutické společnosti a pracuje na psychiatrickém i psychoterapeutickém programu Centra duševní rehabilitace v Berouně. V pěti zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a supervizi. Je autorem více než šesti set odborných článků a osmdesáti monografií.   V podcastu se tentokrát věnujeme vzniku, projevům a terapii poruch osobnosti, které podle desáté Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy s druhými. Takové vzorce chování mají podle zmíněné klasifikace tendenci být stabilní. Jsou často, i když ne vždy, sdruženy s jistým stupněm subjektivní tísně. Ale také s problémy v adaptivní společenské aktivitě a dosahováním žádoucích cílů. Navzdory rozšířenému poznání, že rozdělení poruch osobnosti je směsicí teorie, přesvědčení a historického vývoje, klinici pokračují i nadále v užívání kategoriální klasifikace. Profesor Ján Praško se problematice poruch osobnosti věnuje řadu let a nahlíží na ně s vědomím složitosti diagnostiky a náročnosti terapie. A také se zkušeností o tom, že poruchy osobnosti jsou ve většině případů terapeuticky ovlivnitelné. Pro klienty to v důsledku může znamenat více svobody a racionality, tedy méně utrpení. Podobně jako pro jejich bezprostřední okolí Partneři podcastu: VIATRIS NAKLADATELSTVÍ PORTÁL KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr, soudní znalec a vysokoškolský pedagog Marek Páv, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Atestoval z psychiatrie a sexuologie. Absolvoval čtyřletý akreditovaný výcvik v dynamické komunitně orientované psychoterapii, dále v hypnoterapii a také kurz hodnocení rizika násilného jednání v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Působí jako náměstek pro lékařskou péči a primář Oddělení zvýšené psychiatrické péče v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Spolupracuje s ministerstvy zdravotnictví a spravedlnosti jako konzultant v oblasti ochranné léčby a rozvoje systému péče. V Psychiatrické nemocnici Bohnice bylo koncem minulého roku otevřeno zcela nové oddělení zvýšené psychiatrické péče, které jsme ještě před rozhovorem navštívili. Fotografie z oddělení najdete na našem facebookovém profilu: https://www.facebook.com/zivotzazdi/. Pacienti jsou zde z povahy zdravotního stavu nezřídka hospitalizováni nedobrovolně. A právě tato forma hospitalizace je silně stigmatizovaná a mytizovaná, ačkoliv nejde jen doménou psychiatrie. Pravdou je, že kvalita poskytované zvýšené psychiatrické péče je bohužel i na území hlavního města rozdílná, podobně jako v rámci celé republiky.    S naším hostem se v podcastu věnujeme jak fenoménu oslabené sebekontroly, tak i deeskalaci konfliktních situací, mezi než patří již samotná nedobrovolná hospitalizace. Z rozhovoru vyplývá, že kurty, chvaty či pobyt v izolační místnosti jsou instrumenty, kterých smí být využíváno pouze v přísně indikovaných případech. V žádném případě nesmí nahrazovat „trestání pacientů za nevhodné chování“ nebo nedostatek zdravotnického personálu. Jisté je, že zvýšená psychiatrická péče se stane integrální částí intenzivní medicíny ve chvíli, kdy budeme mít napříč republikou dostatek kvalifikovaného personálu v lůžkových psychiatrických zařízeních. A také tehdy, kdy nás budou ve stavech oslabené sebekontroly vnímat i složky integrovaného záchranného systému především jako lidské bytosti, které potřebují odbornou pomoc. Partneři podcastu: VIATRIS NAKLADATELSTVÍ PORTÁL KSM PORT

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe, který v roce 1995 atestoval z psychiatrie a o tři roky později z dětské psychiatrie. V Londýně se naučil telefonické krizové intervenci. Absolvoval výcvik v dětské psychoanalytické psychoterapii. Je spoluzakladatelem Linky bezpečí a autorem řady odborných textů a knih. Pomáhá též dětským obětem válečných konfliktů a působí ve své privátní psychiatrické a psychoterapeutické praxi v Praze.   V podcastu hovoříme o tom, že počet dětí a dospívajících s diagnózami „poruchy chování a přizpůsobení, ADHD, bipolární poruchy a hraniční poruchy osobnosti“ nebyl nikdy tak vysoký, jako v posledních letech. A že většina z těchto dětských pacientů ve skutečnosti trpí symptomy vývojového traumatu a posttraumatické stresové poruchy. Psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe v rozhovoru podrobně rozebírá vznik a projevy vývojového traumatu, stejně jako se věnuje základům jeho psychoterapeutické léčby.    Ve své nové knize Vývojová a vztahová terapie dětí Peter Pöthe píše: „Psychický stav dětské populace vyžaduje neustálou společenskou a samozřejmě i odbornou reflexi. Podobná reflexe by však neměla skončit závěrem, že dnešní děti jsou nemocnější než předešlé generace, protože mají více diagnóz. Na druhou stranu je možné, že dnešní děti a dospívající jsou v porovnání s generacemi prarodičů a praprarodičů skutečně méně psychicky odolné.“ A dodává: „Tváří v tvář novým lokálním a globálním hrozbám, o jejichž reálnosti se poslední dobou denně přesvědčujeme, to nevěstí nic dobrého ani pro ně, ani pro společnost. I proto o nich potřebujeme více přemýšlet, lépe se vciťovat, dávat prostor jejich názorům a naplňování potřeby bezpečí. Musíme také pamatovat na jejich potřebu růstu a autonomie.“ Partneři podcastu: VIATRIS NAKLADATELSTVÍ PORTÁL KSM PORT

Hostem podcastu je psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Jan Roubal, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou atestacích z psychiatrie absolvoval doktorský studijní program v lékařské psychologii a psychopatologii a habilitoval v oboru klinická psychologie. Základní psychoterapeutický výcvik absolvoval v gestalt terapii, věnuje se také integraci v psychoterapii. S profesorem Zbyňkem Vybíralem editoval přehledovou knihu Současná psychoterapie, a editoval také dvě zahraniční knihy o psychopatologii a výzkumu v gestalt terapii. V současnosti mu v Nakladatelství Portál vyšla kniha Nepřekážet naději s podtitulem Terapeutův průvodce depresivním polem. Jako psychoterapeut pracuje pětadvacet let a psychoterapii také vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně.  Společně s Janem Roubalem se v podcastu zaměřujme na to, co se s námi děje při setkání s depresivním člověkem. Přítomnost depresivního člověka totiž v lidech obecně vyvolává dvě základní reakce: začnou sami pociťovat depresivní náladu, nebo depresivního člověka odmítají. Podle Jana Roubala to není jiné ani u psychoterapeutů. Pohyb v depresivním poli tak může být jak nebezpečný, tak i tvořivý a osvobozující. A to především tehdy, když se nesnažíme depresivního člověka zachraňovat, ale přistupujeme-li k němu s respektem, trpělivostí a bez snahy jeho depresivní prožívání vědomě měnit.  Partneři podcastu: VIATRIS NAKLADATELSTVÍ PORTÁL KSM PORT

Hostem podcastu je Petr Kouba, který působí jako vědecký pracovník Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde dále pokračoval v doktorském studiu. Během něj absolvoval studijní pobyty na univerzitách v Zürichu, Pittsburghu a Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American University v Praze. Deset let vyučoval v Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Margins of Phenomenology a Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie, která vyšla také v němčině a angličtině. Mezi oblasti jeho odborného zájmu patří filozofická reflexe psychopatologie, fenomenologie a filosofie osvícenství. Když Petr Kouba pracoval na své monografii Fenomén duševní poruchy, postrádal osobní zkušenost s projevy i současnou léčbou duševních onemocnění,  kterou nakonec získal na stáži v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Výrazně mu tehdy pomohla práce německého neurologa a psychiatra Kurta Goldsteina o pojetí nemoci jako katastrofické situace. Při bohnické stáži si Petr Kouba začal uvědomovat řadu otázek, přesahujících samotnou filozofii a dotýkajících se sociální dimenze duševních onemocnění. Také o nich je v podcastu řeč, podobně jako o změnách, vedoucích k postupnému vzdalování se od hippokratovské medicíny, s níž nemá dnešní medicína téměř nic společného.    V podcastu Petr Kouba zdůrazňuje, že opuštěnou hippokratovskou tradici zčásti zachránil ve 20. století neurolog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, který své kolegy šokoval akcentem na naslouchání lidem s duševním onemocněním, aby mohla být nemoc skutečně pochopena a léčena. V duchu odkazu antických lékařů začal Freud klást v léčebném procesu znovu důraz na kvalitu vztahu mezi pacientem a lékařem, resp. psychoterapeutem.    V závěru podcastu se Petr Kouba opět vrací k práci psychiatra Kurta Goldsteina, který chápe nemoci, včetně duševních, jako již zmiňované katastrofické situace, kterým se člověk snaží za každou cenu vyhnout nebo z nich utéct. Ve stavu jen těžko slučitelném s běžným životem totiž nelze setrvávat dlouho. Podle Goldsteina není cílem katastrofické situace zcela vymýtit, ale hledat způsob, jak s nimi žít, aby se pro nás bytí stalo přinejmenším snesitelným. Zůstat ovšem jen v bezpečném prostředí by znamenalo nejen slovy Goldsteina zřeknutí se svobody. Cestu k ní lze nalézt různými způsoby, například s pomocí psychoterapie. --- Odkazy: Monografie Fenomén duševní poruchy - Petr Kouba   Dějiny šílenství - Michel Foucault Hippokrates - Vybrané spisy I.     Hippokrates - Vybrané spisy II. Životopis psychiatra a neurologa Kurta Goldsteina Partneři: Viatris Nakladatelství Portál MSCS PROJECT KSM PORT

Hostem podcastu je odborný redaktor Nakladatelství Portál a psychoterapeut Ondřej Fafejta, který vystudoval učitelství angličtiny na Univerzitě v Pardubicích a také jednooborovou psychologii na Univerzitě Karlově v Praze. Vzdělání si rozšířil na Pražské psychoterapeutické fakultě. Absolvoval pětiletý psychoterapeutický hlubině-dynamický výcvik SUR. Ondřej Fafejta je též spoluzakladatelem a členem rady Institutu pro vysokou citlivost. V roce 2020 nastoupil do Institutu sociálního zdraví při Univerzitě Palackého v Olomouci do doktorského studia, v jehož rámci zkoumá právě vysokou citlivost. Věnuje se též Sokratovským rozhovorům. Vysoce citlivých lidí je v populaci zhruba 15 – 20 %. Hypersenzitivita značí především to, že někdo vnímá víc podnětů než druzí a navíc intenzivněji. Nevypovídá to nic o tom, zda je někdo silný, nebo slabý, introvert, nebo extravert, jaké další vlohy ještě má nebo jak inteligentní je, i když mezi vysokou inteligencí a vysokou citlivostí existují zřejmé souvislosti. S Ondřejem Fafejtou budeme hovořit o tom, že jsou různé typy citlivosti a vysoce citlivých lidí, včetně toho, jak důležité je, jakým způsobem člověk s vysokou citlivostí zachází. Tematické publikace: Přecitlivělost není slabost, Ilse Sand, Portál, 2016 Vysoce citliví lidé mezi námi, Rolf Sellin, Portál, 2021 Vysoce citliví lidé a vztahy, Fontána, Elaine N. Aron, 2022 Vysoce citlivé děti, Elaine N. Aron, Fontána, 2021 --- Viatris Nakladatelství Portál Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hosty podcastu jsou Slavomíra Pukanová a Kamil Rain. Oba hosty spojuje působení v destigmatizační Iniciativě Na rovinu. Slavomíra Pukanová studovala na Fakultě humanitních věd Univezity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Od roku 2018 pracuje v Národním ústavu duševního zdraví, a to ve výzkumném programu Veřejné duševní zdraví, jako koordinátorka aktivit projektu Destigmatizace (Iniciativa Na rovinu) a vedoucí pracovní skupiny Prevence a výzkum stigmatu. Tématu boje proti stigmatu duševních onemocnění a osvětě v oblasti duševního zdraví se Slavomíra Pukanová věnuje od roku 2010, kdy začala působit v neziskové organizaci Fokus Praha. Pracovní zkušenosti má i z oblasti vzdělávání a marketingu v komerční sféře. V současné době je také členkou Správní rady Fokusu Praha. Kamil Rain je peer terapeut, sociální pracovník, lektor Zotavení a Sebepéče, regionální specialista destigmatizační Iniciativy Na rovinu v Praze. Pracoval v prvním peer klubu nás, který vznikl v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Ve spolupráci s lékaři, terapeuty a ergoterapeuty vedl v Bohnicích řadu aktivit pro klienty, ať již se jednalo o besedy, vernisáže a workshopy, nebo každodenní peer terapii. Je členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví České republiky pro zakotvení pozice peer konzultanta v naší legislativě. Kamil Rain je člověkem se zkušeností s těžkými formami duševního onemocnění, který hledá a nachází efektivní způsoby, jak žít běžný život. V úvodu podcastu se dozvíte více o projevech a zvládání jednoho z psychotických onemocnění, s nímž má peer terapeut Kamil Rain osobní zkušenost. Nahlédneme také do práce peer konzultantů, včetně míst, na nichž peeři nejčastěji pomáhají druhým. Otevřeme i téma používání pojmů jako zotavení, úzdrava, léčba nebo doléčení. Jádrem rozhovoru je ovšem identifikace příčin, vedoucích ke stigmatizaci lidí s duševním onemocněním, včetně dopadů stigmatizace na kvalitu běžného života. V podcastu se dotkneme také problematiky předčasných úmrtí u lidí s duševním onemocněním, která nejsou důsledkem sebevražedného jednání. A závěrem budeme hledat odpověď na otázku, komu a zda vůbec přiznat zkušenost s duševním onemocněním. Viatris Nakladatelství Portál Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut a supervizor Jiří Drahota, který vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově. Absolvoval psychoterapeutický výcvik SUR, psychoanalytickou individuální psychoterapii u Lucie Lucké a body terapeutickou psychoterapii u Eli Widenfielda. Pracoval v laboratoři Československé akademie věd (ČSAV), přesněji v Oddělení Adaptace člověka na stres, a také v Psychiatrické klinice v Dolních Počernicích. Později Jiří Drahota působil ve Fokusu Praha. Od roku 1995 pracuje ve stacionáři pro děti s kombinovaným postižením v Integračním centru Zahrada. Provozuje také svou privátní psychoterapeutickou a lektorskou praxi. Před pěti lety se stal Jiří Drahota předsedou České asociace pro psychoterapii (ČAP), která prosazuje rozvoj, rozšiřování a veřejné uznání psychoterapie jako samostatné, na rezortech nezávislé profese. V rámci podcastu se blíže seznámíte s hlavními kritérii, která by měl splňovat psychoterapeut pro výkon své profese. Dozvíte se, kým je supervizor nebo mentor, a kdo může podle současné legislativy provozovat „terapii“. Podstatnou část rozhovoru s Jiřím Drahotou věnujeme momentům, kdy je klient v terapii či terapií poškozen, nebo se tak cítí, a jaké kroky může následně podniknout na svou obranu. Případně jakou pomoc nabízí v takové situaci Česká asociace pro psychoterapii. S Jiřím Drahotou v podcastu také diskutujeme o důvodech, vedoucích k přetrvávajícímu nedostatku psychoterapeutických služeb hrazených z veřejných zdrojů. V závěru se zaměřujeme na příčiny slabé kontroly psychoterapeutické péče, poskytované nejen v soukromém sektoru. Viatris Nakladatelství Portál Eset - psychoterapeutická a psychosomatická klinika