ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

„Ze současného nastavení ministra Vojtěcha mám velkou radost. Tím myslím především to, jaké priority a cíle si v rámci mandátu již na začátku nastavil,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonná ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí [APLEKS], ale i Evropské federace lékárenských sítí [EFPC] Irena Storová. Na otázku, zda o pana ministra Adama Vojtěcha [za ANO] přece jen „nemá obavy“, když si za svou prioritu vyvolil zdravotnictví a sociální oblast i premiér Andrej Babiš [ANO], odpovídá, že rozhodně nemá. A to třeba i kvůli tomu, že do funkce ministra zdravotnictví se podle ní vrátil podstatně jiný Adam Vojtěch, než jak ho veřejnost znala z doby covidu. Tvrdí, že je mnohem více emancipovaný, než byl dříve. Což je, jak říká, moc dobře. Co je ale podle ní hlavní, je to, že ministr Vojtěch, jehož hodnotí v superlativech jak po odborné, tak po lidské stránce, chce ve zdravotnictví posouvat věci dopředu. A to platí i pro oblast lékárenství.„A my jako lékárníci bychom té jeho snahy a otevřenosti měli maximálně využít,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy Irena Storová s tím, že hlavní priorita nejen z pohledu lékárníků, ale i ministerstva a vlády je rozšiřování kompetencí lékárníků.nahrávkaDo nich by mělo nově patřit, aby lékárníci konečně očkovali proti chřipce a covidu i v Česku, v druhém kroku pak i proti dalším nemocem. A rovněž se rozjel zásilkový výdej léků na předpis. V obou případech je Irena Storová přesvědčena o tom, že legislativa se stihne připravit ještě v tomto volebním období. U takzvaného Rx online výdeje léků uvádí, že první návrh zákona má být hotový již v létě.„Na této oblasti už se odvedlo hodně práce. Samozřejmě nás ještě část práce čeká, ale ta bude především na ministerstvu, aby všechny návrhy promítlo do legislativy. Tento proces už ale postupně probíhá.“ vysvětluje jako zástupkyně APLEKS v pracovní skupině, která se podílí na přípravě zákona.To, že se Asociace lékárenských sítí na přípravě... Více na www.zdravezpravy.cz !!!--

Novým předsedou Unie sociálních služeb se stal letos Viktor Kubát. Ten už v roce 2021 založil sociální službu Dohled na dosah, jež nabízí sociální služby s využitím asistivních technologií. A nově k nim přidává i terénní odlehčovací sociální služby. Na otázku, proč se rozhodl vést Unii sociálních služeb ČR [USS ČR], Viktor Kubát odpovídá, že chtěl být aktivní. A také chtěl, aby sociální služby, které působí ve více než třech krajích, a jsou takzvaně nadregionální, měly silné zastání.„Naším úkolem v unii je, aby nadregionální služby měly zajištěné financování. Aby i ony měly jistotu a stabilitu v tuzemském prostředí sociálních služeb,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy s tím, že na prvním místě priorit USS ČR jsou nyní vyjednávání o penězích pro tyto služby.Unie sociálních služeb ČR podle něj ale není v žádném případě v konkurenci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR]. Naopak obě profesní organizace, jak říká, úzce spolupracují. A navíc i jeho sociální služby Dohled na dosah jsou členem APSS ČR.Co je Dohled na dosahOrganizace Dohled na dosah vznikla v roce 2021. Jejím hlavním úkolem byla osvěta zavádění nových asistivních technologií do sociálních služeb. Asistivní technologie zjednodušeně řečeno pomáhají lidem se zdravotním hendikepem, a zejména seniorům zůstat co nejdéle v bezpečném domácím prostředí. Využití ale nacházejí také u terénních sociálních pracovníků a v pobytových sociálních službách.„Časem jsme ale zjistili, že spolu s osvětou můžeme i my sami zavádět asistivní technologie do sociálních služeb. Stali jsme se tak jejich přímým poskytovatelem s důrazem na nové technologie. Přímo sociální služby tak poskytujeme od roku 2022,“ vysvětluje dále v podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát.Co nabízí Dohled na dosahDohled na dosah působí celorepublikově. Současně provozuje vlastní regionální pobočky v Praze, Plzni, Ostravě, Hradci Králové a v Jihlavě. A otevírá další, nově v Liberci a Trutnově. Postupně by chtěl mít pobočky ve všech krajích.K jeho primárním službám patří sociální služba tísňové péče. Sem spadá hlavně takzvané SOS tlačítko, náramek, který využívají zejména senioři v domácím prostředí. Od loňského roku nabízí i telefonickou krizovou pomoc pro neformální pečující a pomáhající profese. Rovněž poskytuje odlehčovací terénní služby v Plzeňském a Královéhradeckém kraji s tím, že ty hodlá už v příštím roce nabídnou celorepublikově. Zároveň spolupracuje s mnoha poskytovateli pobytových sociálních služeb, ale i nemocnicemi po celé České republice.„To znamená, že v momentě, kdy se na nás naši klienti obrátí, že už třeba tu péči o blízké doma nezvládají, a musejí je svěřit profesionálům, my se jim prostřednictvím našich partnerů pokusíme nabídnout řešení v blízkosti jejich bydliště. Ale spolupracujeme i s nemocnicemi,“ vysvětluje Viktor Kubát s tím, že v horizontu asi dvou let Dohled na dosah počítá s tím, že nabídne i pobytové sociální služby.Vůbec primární službou, kterou spolek svým klientům poskytuje nejdéle, jsou zmíněné SOS náramky, tlačítka. Ta fungují tak, že například senior, který je v domácím prostředí, ho v případě nouze zmáčkne a dovolá se do call centra Dohledu na dosah. Tam je vyškolený pracovník dostupný sedm dní v týdnu po dobu 24 hodin denně.„Kdykoli ten senior zavolá se svým problémem, tak my reagujeme na tu danou situaci. Někdy je to o tom, že je jen osamělý a potřebuje si třeba popovídat. Někdy je to o tom, že upadne a potřebuje zvednout. A někdy je to skutečně život ohrožující situace. Ty hovory jsou různé, ale z naší zkušenosti plyne, že většina případů je o tom, že je ten člověk osamocený a potřebuje si popovídat,“ popisuje dále Kubát.Dohled na dosah nabízí i telefonickou krizovou pomoc. To je služba, která rovněž funguje 24/7. Je určena pro osoby, které se v daném čase ocitnou v nějaké krizi. Cílí zejména na neformálně pečující a pak i profesionály v sociálních službách.Celý text najdete 30.12. 2025 na www.zdravezpravy.cz a celý podcasté taky!!!

„Je spousta bílých míst, kde sociální pobytové služby chybí. A to nemluvím o situaci v dalších deseti letech, kdy nejspíš dosáhneme vrcholu z hlediska toho, kolik těchto služeb budeme potřebovat,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský. Letos v říjnu Penta Hospitals CZ představila novou značku Senevida. Pod ni sjednocuje všech svých bezmála 60 zařízení pobytových sociálních služeb, z nichž většina dosud působila pod hlavičkou Alzheimer Home nebo SeneCura. Právě 17 domovů se zvláštním režimem SeneCura převzala Penta Hospitals loni ke konci roku.„My se domníváme, že spojením značek Alzheimer Home a SeneCura do jednoho brandu Senevida přineseme jednoznačnost v tom, jakým jsme poskytovatelem, kam chceme v dalších letech směřovat a jaký bude náš rozvoj v produktových službách,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský, proč dochází k rebrandingu.Podle něj je nový název Senevida pro zařízení pobytových sociálních služeb logický. Nevzbuzuje negativní emoce, jako tomu bylo v některých případech Alzheimer Home.A vysvětluje, o co v domovech se zvláštním režimem především jde: Sene – senioři a Vida – život a vitalita.V podcastu Zdravé Zprávy blíže představuje plány skupiny Penta Hospitals CZ do budoucna: „Já bych si troufl tvrdit, že v budoucích pěti letech Senevida představí desítky nových zařízení.“ Upozorňuje na synergie v rámci skupiny, která nabízí nejen pobytové sociální služby, ale i sociální a zdravotní služby v domácím prostředí. Provozuje také lůžková zdravotnická zařízení, nemocnice, ale má i ambulantní služby.Podle Ivana Černovského se v posledních letech trh se sociálními pobytovými službami výrazně konsolidoval. Jeho skupina patří k největším soukromým poskytovatelům na tuzemském trhu. A i když Černovský nevylučuje další akvizice menších provozovatelů, zdůrazňuje „organický růst“.Více v podcastu na www.zdravezpravy.cz

„Potenciál očkování je úplně jinde, než vidíme na proočkovanosti populace v České republice,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. / Více již brzy na www.zdravezpravy.cz !!!

David Šmehlík byl výraznou postavou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] v době vlády Andreje Babiše [ANO]. Tři dny po volbách, z nichž vzešla vláda premiéra Petra Fialy [ODS], na pozici náměstka ředitele VZP ČR ale skončil. Co dělal uplynulé necelé čtyři roky? Jak hodnotí aktuální výkon zdravotních pojišťoven i celého zdravotnictví? I kde by se chtěl vidět na konci letošního roku po volbách, odpovídá v podcastu Zdravé Zprávy. Podcast již nyní, text a rozhovor pak zítra [1.4.] na Zdravé Zprávy.cz!!!

Loni si na ministru zdravotnictví vymohli praktičtí lékaři navýšení úhrad ke svému základnímu balíku peněz o 300 milionů korun. Tyto peníze letos zdravotní pojišťovny vezmou z rozpočtu na moderní léky. To jsou takzvaná centrová léčiva, která se podávají vážně nemocným pacientům ve specializovaných zdravotnických zařízeních. V těchto centrech lékaři léčí nemoci, které byly ještě nedávno smrtelné. Dnes některé z pacientů moderní léky dokáží vyléčit do úplné remise. Pacient se vrátí do běžného života a je soběstačný. Nikdo se o něj nemusí starat. „Protože se snížil objem peněz na centrová léčiva pro letošek, tak budeme schopni ve specializovaných centrech odléčit méně pacientů, pro které jsou tato léčiva určena, a kteří by z nich mohli benefitovat,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy, co přinese snížení rozpočtu na centrové léky v letošním roce, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. Ve specializovaných pracovištích se aktuálně léčí asi 120 tisíc lidí. Nárůst počtu pacientů za posledních 15 let činí přes 350 procent. Centra se potýkají s nedostatečnou kapacitou, proto se postupně otevírají nová pracoviště. V některých regionech ale stále chybí. Více na www.zdravezpravy.cz či v podcastu Zdravé Zprávy.cz!

„Digitalizace zdravotnictví přinese online náhled na to, co se v poskytování péče v Česku děje. [...] Ta pravda tak bude vidět kdykoli online,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn. Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Markéta Švejdová, která si dvakrát do měsíce bere na odpoledne 15letého Robina s autismem. Dělá to už zhruba rok a vidí v tom, jak říká, samá pozitiva. Homesharing je činnost, kdy takzvaný hostitel tráví čas s někým, kdo trpí nějakým mentálním či jiným zdravotním hendikepem nebo hendikepy. Většinou jde o dítě či mladého dospělého. Předchází tomu školení v režii pacientské organizace, která poučí hostitele a vybere mu takového „kamaráda“, s nimž by si měli rozumět. Třeba mají společné záliby a zájmy. Hostitel k tomu nepotřebuje žádné speciální nebo ošetřovatelské vzdělání. „Dvakrát do měsíce trávím odpoledne s úžasným 15letým klukem, který má mentální hendikep, má autismus, ale i má téměř vždy jen pozitivní náladu. Avšak nemluví. Takže já se s ním nedomluvím běžnou řečí,“ popisuje Robina v podcastu Zdravé Zprávy hostitelka Markéta Švejdová. „Musela jsem se tedy naladit na komunikaci, jejímž prostřednictvím se s ním komunikovat dá. Což vlastně není vůbec složité, protože to dá jasně najevo. Buď tím, že si mě odvede, kam potřebuje. Nebo, že se tváří vesele, nebo nevesele. Anebo ukáže, co chce. A ten čas spolu nejvíce trávíme venku na výletech, protože oba máme rádi výlety. A to je vlastně to, co se mi na homesharingu líbí, že ty děti jsou vždy různé a ti hostitelé také,“ pokračuje. Na otázku, co ji přivedlo k homesharingu, odpovídá, že to byl fakt, že už má dospělé děti, a tak má i přes své pracovní vytížení kapacitu „starat se ještě o někoho“. „Homesharing mi hlavně přináší takovou možnost zastavení a žít ten život v tom konkrétním okamžiku. V dnešní době, kdy je člověk stále na mobilu, mailu, něco zařizuje, plánuje, tak naopak, když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká. Markéta Švejdová, která žije v Praze, tvrdí, že homesharing je čistě její aktivita, jíž ji její rodina v pohodě toleruje. Proto není nic výjimečného, Na cestě s Robinem… Více na www.zdravezpravy.cz

„Je to velmi neblahé. A nepřála bych si, aby se něco takového stalo v našich nemocnicích,“ říká v rozhovoru a podcastu Zdravé Zprávy k nedávné záměně pacientek ve FN Bulovka ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková. Vyjadřuje se i k potřebě následné intenzivní lužké péče nebo domovů pro seniory / Více už teď v podcastu a pak zítra [16.4.] v psané podobě na www.zdravezpravy.cz!!!

„Dominantní je onkologie, polovina klinických studií se týká jí. Na druhém, třetím místě je imunologie, nervová soustava a kardiologie,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Onkologie dlouhodobě dominuje v oblasti vývoje nových léčiv. Podle Davida Kolaře má Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] analýzy klinických hodnocení a v nich několik let vidí, jak onkologie posiluje. A netýká se to jenom České republiky, ale jde o celosvětový trend. „Co se týče onkologie, tak nová léčiva se soustředí na různé typy karcinomů. Kdybych je měl všechny jmenovat, tak bych určitě na nějaké zapomněl, jak jich je mnoho,“ tvrdí v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář. V případě kardiologie spatřuje problém v tom, že se tuzemští pacienti k novým inovativním lékům dostávají pozdě. To většinou až v době, kdy už mají nějakou srdeční příhodu za sebou. „Ty inovace ne vždy vstupují do těch prvních linií léčby. A to je samozřejmě škoda, protože tyto léky by mohly předejít zdravotním potížím už v jejich zárodku,“ vysvětluje. Vývoj nového inovativního léku podle Davida Koláře trvá v průměru dvanáct let. Tolik času vezme, než se nový lék dostane k pacientovi. Klíčové jsou pak klinické studie léku. Jenom v Česku v nich farmaceutické firmy podle AIFP nechají 3,1 miliardy korun ročně. A těží z nich hlavně pacienti, kteří se prostřednictvím těchto studií dostanou k moderním lékům. Mění se charakter léků, říká David Kolář David Kolář v podcastu Zdravé Zprávy dále upozorňuje na to, že se mění charakter nových léků. Většina z těch, které nyní procházejí klinickými studiemi, se řadí mezi vysoce personalizovaná léčiva zaměřená na menší skupiny pacientů. „Jedná se hodně o genovou, buněčnou terapii. Mění se hodně i způsob podávání léků. Teď se mnohé z léků užívají dlouhodobě, ale u nových léků postačí i jen jedna dávka, která tomu pacientovi pomůže,“ vysvětluje ředitel AIFP. Zároveň ale i kritizuje změny, které přináší nová evropská farmaceutická strategie. V ní Evropská komise navrhuje zkrátit a podmínit... Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Podle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] nedokáží předvídat, ve které kategorii léčiv výpadky léků nastanou příště. Přesto již oba úřady spolupracují se společností IQVIA na zapojení České republiky do IT systému, který monitoruje výpadky léků v celé Evropě. „Teď běží jednání o tom, jak budeme ten systém využívat. Ale i upozorňuji, že je to nesmírně komplexní práce. A je na to potřeba poměrně velké množství lidí, aby s tím systémem dokázali pracovat. Takže my je budeme školit celé léto. Byť také řeknu, že těch lidí už teď nemáme dost,“ vysvětluje Jakub Dvořáček v podcastu ZdraveZpravy.cz. Zavedení systému České republice umožní monitorovat výpadky léků v Evropě a včas na ně reagovat. Chybějící léky bude moci ČR rychleji doobjednat a přesněji i zjistí, kolik léků bude potřeba. Pokud ale nastane výpadek daného léku jako první v Česku, ani zapojení tohoto systému podle něj výpadky léků na trhu neodvrátí. „Tedy výpadky léků budou i v budoucnosti. Avšak já předvídám, že už nebudou tak hluboké, budou krátké. Pokud dobře nastavíme systémy, které jim zabrání, tak pacient nebude mít třeba jeden konkrétní lék, ale získá náhradu v té dané skupině, kterou potřebuje,“ dodává Dvořáček. Nyní je podle jeho slov situace stabilizovaná u pevných antibiotik, tedy v tabletové formě. Situace se zlepšila také u suspenzí. I když v jejich případě podle něj dodávky navazují oproti spotřebě „dost těsně“. „Už by to ale nemělo být tak, že situace bude velmi komplikovaná. A lékaři budou horko těžko předepisovat to, co potřebují,“ tvrdí s důrazem na to, že situace je rovněž docela stabilizovaná u nedávno chybějících onkologických léků nebo vybraných léků pro diabetiky. Zajímává je i další věc, kterou Jakub Dvořáček zmiňuje ve smyslu fungování českého lékárenského trhu. Vysvětluje to na příkladu, kdy MZ ČR zajistilo v minulých měsících mimořádné dodávky antibiotik. Mnoho z nich podle něj ale neskončilo ve veřejných, ale v nemocničních lékárnách. Léky pro pacienty, ne pro lékárny„Distributoři totiž preferovali jejich dodávky do nemocnic. A to z jednoho prostého důvodu. Distributoři mají s nemocnicemi nasmlouvané dodávky na velké objemy léků a v případě jejich nedodání jim hrozí vysoké pokuty. Proto distributoři, aby se ochránili před ztrátami, upřednostnili nemocniční lékárny před veřejnými lékárnami,“ vysvětlil. Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek. Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací. „Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, jehož ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] označil za svou pravou ruku a zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] v oblasti psychiatrie. Profesor Tomáš Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela v praxi. „To byly ty pilotní projekty na centra duševního zdraví pro duševně nemocné s vážnými duševními nemocemi. Duševní centra pro děti, lidi v ochranném léčení, pro seniory, pro závislosti. To je nový typ služeb, říkáme jim komunitní služby, která tady úplně chyběla," vysvětluje s tím, že to byl jeden ze základních cílů strategie reformy, která byla definovaná v roce 2011 až 2012. Podle profesora Kašpárka je psychiatrická reforma aktuálně ve fázi, kdy se do procesu zavádí standardní mechanismy péče a financování. Kdy stát a odborná veřejnost již vědí, co chtějí. A nyní to musí převést do praxe. Na otázku, jestli to není málo poté, kdy podle nedávného vyjádření ministra Válka pro ZdraveZpravy.cz šly do reformy psychiatrické péče v posledních letech přes tři miliardy korun, odpovídá: „Vypadá to jako strašlivá částka, ale ta částka, která nám stále chybí, kterou potřebujeme do toho Psychiatrická reforma v Česku vstupuje do druhé fáze... Více ne ZdraveZpravy.cz!!!