Hrotcast

Česká národní banka podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky zvolila při zvýšení úrokových sazeb na 3,75 procenta „pochopitelný a učebnicový“ krok. Reaguje tím na přetrvávající inflační tlaky, které podle něj nejsou způsobeny pouze cenami energií, ale především rychlým růstem cen služeb a mezd. „Služby jsou problémem, a to nejen českým. V květnu zdražily meziročně o více než pět procent,“ říká Peterka v novém Hrotcastu. Centrální banky podle ekonoma musí rozhodovat s výhledem na 12 až 18 měsíců dopředu. Vedle zdražování služeb označil za důležitý faktor také rychlý růst mezd, který podporuje spotřebu domácností a vytváří další poptávkové tlaky. „Pokud mzdy porostou rychleji, než se čeká, domácnosti budou více utrácet, což může vést k růstu cen,“ uvedl. Dalším důvodem k opatrnosti je podle něj fiskální politika vlády. ČNB ve svých prognózách původně počítala s rychlejší konsolidací veřejných financí, než jaká nyní vyplývá z rozpočtových plánů kabinetu. „I fiskální politika bude pravděpodobně rozvolněnější, než jsme čekali v našich modelech,“ řekl Peterka a odmítl kritiku premiéra Andreje Babiše, že vyšší sazby samy o sobě zvyšují inflaci. „Relevantní ekonomové vám řeknou, že vyšší úrokové sazby inflaci tlumí." Vyšší úroky podle něj sice zdražují financování firem a domácností, zároveň však snižují ochotu utrácet a více motivují ke spoření, čímž oslabují poptávkové inflační tlaky. Podle hlavního ekonoma XTB je současný postup ČNB důkazem její nezávislosti. „Guvernéra Michla nemusí příliš zajímat postoj vlády, protože proti němu nemá žádnou páku,“ řekl. Dodal, že centrální banka má povinnost upozorňovat na všechna rizika pro cenovou stabilitu bez ohledu na politické důsledky.

Hostem Hrotcastu byl Tomáš Jelínek, člen představenstva Raiffeisenbank odpovědný za oblast Markets & Investment Banking a mluvilo se hlavně o tom, jak Češi zacházejí se svými penězi: „Češi jsou hrozně spořivý národ. Dokonce jsme byli chvíli první v Evropě. Jenže držíme hlavně v depozitech,“ říká a dodává, že podle něj si lidé sice odkládají část příjmů, ale často ve špatných produktech. Zásadní zlom prý přinesly až poslední roky vysoké inflace. „Každý ví, že zdražil chleba a mléko, ale pořád si spousta lidí neuvědomuje, že inflace jim ve stejném objemu ukusuje peníze, které mají na běžném účtu nebo doma,“ popisuje Jelínek. Upozorňuje také na opačný efekt: „Když je vysoká inflace, je vlastně dobré mít úvěr. To si taky ne každý uvědomuje.“

Kybernetické útoky nejsou vzdálenou hrozbou, ale každodenní realitou, která se stále častěji dotýká i Česka. Podle etického hackera a forenzního vyšetřovatele Jakuba Alimova ze společnosti Alinet.cz se kyberprostor stal regulérním bojištěm, kde se útočí nepřetržitě „Geopoliticky se válčí zhruba patnáct set kilometrů od nás, ale v kybersvětě se útočí pořád. A každý den,“ říká Alimov v podcastu Hrotcast.Nejčastější hrozbou jsou podle něj ransomwarové útoky, při nichž útočníci zašifrují data celé firmy a požadují výkupné, často v řádech desítek milionů korun. Samotný útok přitom nemusí být technicky složitý. Přístupy do firemních systémů se prodávají na darknetu a škodlivý software je dostupný formou služby. „Vy si dnes nemusíte umět napsat vlastní kód. Existuje ransomware as a service. Zadáte kryptopeněženku, dostanete škodlivý kód a je hotovo,“ popisuje Alimov.Útočníci si navíc pečlivě vybírají čas. Nejčastěji přicházejí útoky v pátek večer nebo o víkendu, kdy ve firmách nikdo nereaguje. „Od prvního průniku do systému po kompletní zašifrování firmy to může trvat 88 minut. To je okno, kdy se ještě dá bránit,“ říká.Kyberzločin už dávno není doménou jednotlivců. Podle Alimova dnes fungují organizované skupiny s hierarchií a zákaznickou podporou. „Vy se přihlásíte do portálu, kde vidíte informace o firmě, vyjednáváte o výkupném a někdy vám řeknou, že slevu musí schválit nadřízený, který zrovna spí.“Vedle ekonomicky motivovaných útoků ale existuje i jiná, méně viditelná hrozba: státní kyberšpionáž. Ta se nesnaží systémy zničit, ale dlouhodobě v nich zůstat. „To jsou pokročilé útoky, které našlapují po špičkách. Cílem je být v systému co nejdéle a nebýt odhalen,“ vysvětluje Alimov. Zranitelné nejsou jen firmy, ale i nemocnice, školy nebo státní instituce. Ve zdravotnictví přitom nejde jen o peníze. „Když nefungují CT, rentgeny nebo elektronické recepty, lékaři jsou v podstatě slepí. To může přímo ohrozit život pacientů,“ varuje.Rizika se ale týkají i běžných domácností. Chytré kamery, televize, vysavače nebo auta mohou sloužit nejen uživatelům, ale i útočníkům. „Kamery a další zařízení se běžně zneužívají. Pokud jsou vystavené internetu a nejsou aktualizované, je to dnes standardní praxe,“ říká Alimov. Základní obrana přitom není podle něj otázkou špičkových technologií, ale disciplíny. Offline zálohy, přehled o tom, co je připojeno k internetu, a schopnost rychle reagovat rozhodují o tom, zda firma útok přežije. „Nejhorší je, když nezjistíte, kudy se útočník dostal dovnitř. Pak vás zašifrují znovu,“ uzavírá Alimov.

Hostem Hrotcastu byl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj má současná vláda mimořádné štěstí. „Dostala ekonomiku, která není spálenou zemí. Naopak zrychluje,“ říká. Zároveň ale varuje před falešným pocitem bezpečí: samotný růst dlouhodobé problémy Česka nevyřeší.Českou ekonomiku přirovnává k „hobby běžci“ – občas zrychlí, občas poleví, ale chybí jí tvrdě vedený tréninkový plán. Tedy dlouhodobá hospodářská strategie, která by platila napříč politickými cykly a vládami.Největší zkouška podle Marka teprve přijde u veřejných financí. Vládní koalice slibuje návrat k rozpočtové stabilitě bez zvyšování daní, zároveň mluví o levnějších energiích, dostupném bydlení a růstu mezd. Taková kombinace se ale bez konkrétních škrtů a nepopulárních rozhodnutí skládá jen velmi obtížně. Spoléhat na rychlejší růst nebo na „zatočení se šedou ekonomikou“ podle Marka stačit nebude – potřebné stovky miliard to nepřinese.Lepší makroekonomická čísla tak nesmějí zastřít realitu rozpočtů. „Spoléhat se jen na zrychlení hospodářského růstu nebo na omezení šedé ekonomiky nestačí. To nepřinese objem úspor, který je potřeba ke snížení rozpočtového deficitu,“ upozorňuje.Andrej Babiš tak případně přebírá ekonomiku ve slušné kondici, ale s nepříjemným úkolem: ukázat, že umí nejen jet na dobré vlně, ale hlavně nastavit disciplínu, která obstojí i ve chvíli, kdy se vítr otočí.

Hostem Hrotcastu byl Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO, a říká, že česká ekonomika není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.