Longevity podcast

Nová studie v prestižním časopise Nature Medicine ukázala něco, co vědce samotné překvapilo: stopa po antibioticích zůstává ve střevním mikrobiomu až osm let. Přitom se s nimi nadměrně plýtvá: každé čtvrté se předepisuje zbytečně.I kvůli tomu se bakterie stávají odolnými a mnohé léky na ně už nefungují. Například některé druhy manažerských – tedy třídenních – antibiotik, která se dávají na angínu. Na ně je odolná už každá pátá bakterie. Mikrobiolog Jakub Hurych vysvětluje, která antibiotika škodí mikrobiomu nejvíc, proč zelený hlen není důkaz bakteriální infekce nebo co říká věda o probioticích.Předplatitelé se dozvědí všechny fígle o tom, jak mikrobiom po léčbě co nejrychleji obnovit, jakých třicet potravin pomáhá nejvíce a jaké další léky mohou střeva negativně ovlivnit.

Ležet u televize nebo brouzdat na telefonu – pro většinu lidí nejlepší způsob odpočinku, pro mozek jen další zátěž. Moderní doba totiž přináší víc podnětů než kdykoli předtím a mozek je za celý den přestimulovaný. Jediné, co potřebuje, je opravdový odpočinek. Jenže ten dostává málokdy. Klinická psycholožka Veronika Víchová v novém díle Longevity podcastu popisuje, jaké metody pomohou vrátit mozku soustředění, zlepší paměť i kreativitu. „Do kurzů se mi hlásí architekti, notáři, IT manažeři, policisté. Techniku se naučí všichni,“ říká.Vysvětluje také, proč moderní člověk ztrácí schopnost relaxovat, co chronický stres dělá s tělem i mozkem a jak už pět minut denně může změnit kvalitu spánku i celého života.

Základní hodnotou všech longevity nadšenců se v posledních letech stalo VO2 max, které prozrazuje celkovou zdatnost člověka. Jenže změřit ho na chytrých hodinkách je v podstatě nemožné. Proto je lepší sledovat jinou hodnotu, která o zdraví a aktuální fyzičce prozradí mnohem více.„Naprosto zásadní a přelomová věc je kontinuální měření variability srdečního tepu, tedy takzvané HRV. Je to geniální věc z pohledu nejen sportu, ale i z pohledu monitorování zdravotního stavu nebo životního stylu,“ říká lékař a trenér Ondřej Vojtěchovský a odpovídá i na otázky, co přesně tato hodnota ukazuje a proč je tak klíčová.V novém díle Longevity podcastu se také dozvíte, jak se buduje vytrvalost, co organismu dává nebo jaká je „zdravá“ týdenní dávka běhu pro hobby sportovce. A dostanete i vysvětlení známé poučky: kdo neumí běhat pomalu, nemůže běhat rychle.

Jak efektivně tělo pracuje s živinami, na který pohyb nejlépe reaguje, jaké onemocnění mu hrozí nebo kolik spánku potřebuje pro opravdovou regeneraci. I tyto informace dokáže moderní genetická analýza odhalit. Pomůže tak nejen předcházet vážným nemocem dříve, než se objeví první příznaky, ale umí i vyladit životní styl do naprosté dokonalosti. Zjistí třeba i to, z jakých potravin se v těle ukládá méně tuků nebo kolik hodin potřebuje člověk spát, aby si organismus skutečně odpočinul. V novém díle Longevity podcastu téma rozebírá genetička a mikrobioložka Martina Borčinová. Popisuje také principy toho, jak lze nežádoucí geny vypínat nebo zapínat. „Významnou roli v tom hraje pohyb, výživa i bioaktivní látky obsažené v potravinách, například v brokolici či kurkumě,“ dodává Borčinová.

Silový trénink je jedním z předpokladů dlouhého a zdravého života, i proto se vrátil opět na výsluní. Jak si vybavit domácnost, aby člověk mohl cvičit doma? Podle trenéra Pavla Šalitroše je dobré pořídit odporové gumy, činky, fitness míče a případně TRX. Zbytek člověk zvládne vahou vlastního těla se základními cviky. Nejčastěji bývá zanedbaný core, tedy střed těla, pro který je podle něj vhodný plank nebo „mrtvý brouk“ či tak zvané roll outy. „Sklapovačky zatěžují jen přímý sval břišní, ale dobře fungují ve snaze zvýšit nárůst svalové hmoty. Core ale neposílí, v planku zase lidé často chybují,“ říká Šalitroš v novém díle Longevity podcastu a popisuje i úskalí dalších oblíbených cviků: od dřepů po kliky.